Veleobr VY Canis Majoris prochází podobným procesem jako hvězda Betelgeuse před rokem

10. 03. 2021

Betelgeuse Hvězdy Hubble

Masivní hvězda VY Canis Majoris v posledních měsících ztrácí na své zářivosti. Podle snímků z teleskpu Hubble je to způsobeno materiálem, který hvězda odhazuje do svého okolí a který blokuje část jejího světla. Podobným procesem prošla před rokem také menší a bližší hvězda Betelgeuse.

Mise	Start	Status
Hubble	24. 4. 1990	Probíhá

VY Canis Majoris

Hvězda VY Canis Majoris vyfotografovaná vesmírným teleskopem Hubble

Image credit: NASA, ESA, and R. Humphreys (University of Minnesota)

Betelgeuse je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu a desátá nejjasnější hvězda na celé noční obloze. Jedná se o červeného veleobra, který je jednou z největších známých hvězd v naší galaxii. 

V této fázi hvězdného života dochází hvězdě palivo pro termojadernou fúzi a mění se její vnitřní procesy. To vše vede nezadržitelně k supernově - jedné z nejzářivějších explozí ve vesmíru.

A vše nasvědčuje tomu, že by právě hvězda Betelgeuse mohla explodovat brzy. Její nestabilita napovídá o blížícím se konci. Kdy to ale přesně přijde, nelze s jistotou předpovědět, k explozi by mohlo dojít klidně dnes, ale také za několik tisíc let. Nikdo totiž ještě nikdy nezkoumal hvězdu před supernovou. Astronomové tedy hvězdu bedlivě pozorují a všímají si sebemenších změn v jejím chování. 

VY Canis Majoris je jedna z nejmasivnějších hvězd v Mléčné dráze, má 20-30 hmotností Slunce. Jedná se o rudého veleobra, tedy hvězdu, které dochází palivo pro termojadernou fúzi a která je velmi nestabilní. Kolem VY Canis Majoris se nachází obří ramena plazmatu, která se táhnou do vzdálenosti až tisíc AU.

Analýzou snímků z teleskopu Hubble se vědcům podařilo určit stáří některých těchto ramen. Zdá se, že tento materiál pozorujeme několik stovek let po jeho oddělení od hvězdy. Hvězda VY Canis Majoris se nicméně nachází přes 3 tisíce světelných let daleko, ke vzniku těchto ramen tedy došlo dávno před třemi tisíci roky. 

Hvězda VY Canis Majoris vznikla jako super-horký, zářivý, modrý veleobr s hmotností 30-40 Sluncí. Po několika milionech let spotřebovala ve svém jádru většinu vodíku pro termojadernou fúzi a začala se zvětšovat. Horní vrstvy postupně chladnou a dávají hvězdě červenou barvu. Postupem času kolem ní vytvoří mlhovinu, zatímco hvězda samotná buďto exploduje v supernově, nebo se přímo zhroutí do černé díry.

	VY Canis Majoris	3929.6 ly