Většina dvojhvězd na retrográdní oběžné dráze zřejmě pochází z hvězdokupy Omega Centauri

06. 12. 2021

Hvězdy Astronomie Mléčná dráha Hvězdokupy Česká republika

Většina hvězd obíhá jádro naší galaxie ve stejném směru jako Slunce. Hrstka statečných ale jde proti proudu, ty se označují jako retrográdní. Astronomové vedení Michaelem Marksem se ve svém výzkumu zaměřili na binární prográdní hvězdy a zjistili, že většina z nich má podobné složení a pravděpodobně pochází z jednoho místa: kulové hvězdokupy Omega Centauri.

Mléčná dráha, trpasličí galaxie v blízkosti

Image credit: ESA/Gaia/DPAC

Hvězdokupy jsou skupiny hvězd vázané dohromady vlastní gravitací. Dělí se na dvě hlavní skupiny: Otevřené hvězdokupy a Kulové hvězdokupy.

Struktura otevřených hvězdokup byla narušena vnějšími gravitačními vlivy, jednotlivé hvězdy však dál putují vesmírem stejným směrem a rychlostí. Jejich hvězdy jsou relativně mladé a ve hvězdokupě jich bývá několik stovek.

Kulové hvězdokupy (globular clusters) jsou gravitací pevně vázány do kompaktní struktury, která může mít v průměru přes 100 světelných let. Jejich hvězdy jsou zpravidla staré víc než 10 miliard let a pochází tedy z raného vesmíru. Kulové hvězdokupy obsahují hvězdy populace II, které vznikly z počátečního materiálu v galaxii. 

Omega Centauri je největší kulová hvězdokupa v Mléčné dráze, má v průměru 183 světelných let a nachází se 16 tisíc světelných let daleko. Od ostatních podobných útvarů se nicméně natolik liší, že vědci uvažují, zda se ve skutečnosti nejedná o jádro zaniklé trpasličí galaxie.

Zkoumané retrográdní binární hvězdy mají podobné složení jako ty, které se nachází v Omega Centauri. Jejich původu v blízké hvězdokupě kromě toho nahrává také jejich pohyb. Podle vědecké studie přijaté k publikaci v magazínu Astronomy and Astrophysics hvězdy v Omega Centauri vznikaly v oblasti s výrazně větší hustotou hvězd.

Jedním ze tří uvedených autorů studie je Pavel Kroupa, astrofyzik s českými kořeny žijící v Německu a Austrálii.