Nejnovější zprávy z kategorie

Česká republika

I malinká Česká republika se účastní vědeckého výzkumu na světové úrovni. Zde najdete zprávy z vědy a vesmíru, které souvisí s Čechy a jejich úspěchy.
8. července 2021
Česká republika

Mezi Marsem a Jupiterem se nachází planetka pojmenovaná po českém městě Žebrák

Mezi Marsem a Jupiterem se nachází planetka pojmenovaná po českém městě Žebrák

Českým astronomům se podařilo prosadit pojmenování nově objevené planetky podle města Žebrák, které se nachází kousek od Berouna. Právě ve zdejší hvězdárně totiž byla tato planetka objevena astronomy Petrem Pravecem a Lenkou Kotkovou (Šarounovou). Planetka s katalogovým číslem 131181 obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově nyní nese planetka označení 131181 Žebrák, které je zapsáno u Mezinárodní astronomické unie.

26. března 2021
Gaia

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

9. října 2020
Hvězdy

Vědci vedení Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikovali novou symbiotickou hvězdu

Vědci vedení Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikovali novou symbiotickou hvězdu

Mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikoval novou symbiotickou hvězdu tvořenou bílým trpaslíkem, který vysává materiál ze sousedního červeného obra. Ke svému výzkumu vědci využili několika teleskopů na Zemi a evropského vesmírného teleskopu Gaia, jehož data jsou veřejně přístupná. Podobné hvězdy jsou pro astronomy velmi zajímavé, protože jim pomáhají pochopit evoluci hvězd.

11. února 2020
Temná hmota

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmoty

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmoty

Vědcům z univerzit v Praze, Bonnu a Štrasburgu se podařilo vytvořit první počítačovou simulaci, ve které vznikají galaxie bez přítomnosti temné hmoty. Temná hmota má být podle teorií zodpovědná mimo jiné za prvotní shlukování hmoty po velkém třesku, které vedlo ke vzniku prvních galaxií. Nicméně stále neexistuje přímý důkaz její existence a někteří vědci se pokouší vysvětlit pozorované chování vesmíru jinými cestami.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích

Naše místo ve vesmíru

Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Související kategorie zpráv
    Další zprávy
    9. 12. 2019
    Život

    Všechny kvasinky používané při výrobě piv plzeňského typu pocházejí ze stejného původního druhu

    9. 12. 2019 Vědci z nizozemské Delft University of Technology ve svém výzkumu přišli na společného předka kvasinek, které se dnes používají při výrobě piv plzeňského typu (anglicky pils, nebo pilsner). Tento druh kvasinek vznikl před 500 lety zkřížením kvasinek používaných při pečení (Saccharomyces

    20. 11. 2019
    Internet

    Další družice pro poskytování internetu, tentokrát od společnosti OneWeb, poletí do vesmíru v lednu

    20. 11. 2019 Podobně jako SpaceX se svým projektem Starlink, chce poskytovat internet z oběžné dráhy také společnost OneWeb ve spolupráci s Airbusem. Po první šestici družic ze začátku tohoto roku poletí do vesmíru s měsíčním zpožděním. Více než 30 satelitů poletí z kosmodromu Bajkonur na raketě Sojuz v

    31. 10. 2019
    Trpasličí planety

    Nová pozorování ukazují, že čtvrté největší těleso pásu asteroidů Hygeia má kulatý tvar

    31. 10. 2019 Planetka Hygeia obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Jde o čtvrtý největší objekt v této oblasti s průměrem zhruba 430 kilometrů. Ještě donedávna vědci předpokládali, že má oválný tvar s osami 350 a 500 kilometrů v průměru, nová pozorování teleskopem VLT s

    7. 5. 2019
    Hera

    S misí Hera poletí k planetce Didymos také dvě malé družice, jedna z nich vznikne v České republice

    7. 5. 2019 Dva malé cubesaty budou součástí evropské mise Hera k planetce Didymos v roce 2023. Jeden z nich bude pomocí radaru zkoumat vnitřní strukturu planetky a jejího měsíce a druhý, s významnou českou účastí, bude zjišťovat jejich složení. Primární mise však není vědecká, ale defenzivní: evropská

    30. 4. 2019
    Pluto

    Atmosféra Pluta by mohla do deseti let zcela zmizet

    30. 4. 2019 Trpasličí planeta Pluto má řídkou atmosféru tvořenou hlavně dusíkem, která byla potvrzena už v roce 1985. Silně eliptická oběžná dráha Pluta však způsobuje výrazné výkyvy v teplotách na povrchu tohoto vzdáleného objektu, což má vliv také na jeho atmosféru. Během zimy dojde ke zmrznutí

    8. 1. 2019
    Planetky (asteroidy)

    Evropskou misi Hera doplní na cestě k planetce také cubesaty, jeden z nich bude mít i českou stopu

    8. 1. 2019 Na rok 2022 plánuje NASA náraz do měsíce planetky Didymos, aby vyzkoušela jak ovlivní jeho oběžnou dráhu. Následně k planetce vyšle sondu evropská vesmírná agentura, aby do detailu prozkoumala následky této kolize. Evropskou sondu Hera doplní také dva malé cubesaty, z nichž jedem bude vyroben ve

    2. 8. 2018
    Hvězdy

    Astronomové určili díky novým datům z mise Gaia velikost a stáří Polárky

    2. 8. 2018 Polárka je hvězda, která se nachází nad severním pólem, zdánlivě tedy stojí na hvězdné obloze a mohla tak být odedávna používána k určení severu. Doposud však neměla přesně určenou vzdálenost, což komplikovalo určení jejích dalších charakteristik. Vědci z Villanova University společně