Čínská sonda Chang’e 5 přivezla na Zemi nejmladší měsíční materiál

11. 10. 2021

Chang´e Měsíc Geologie ve vesmíru Čína

Analýza měsíčních hornin přivezených čínskou vesmírnou sondou Chang’e 5 ukázala, že pochází z lávy, která na Měsíci tekla před necelými 2 miliardami let. Jedná se o nejmladší lunární materiál, který mohli vědci z blízka prozkoumat. Podobné stáří už vědci odhadovali analýzou kráterů z oběžné dráhy, ale potvrdit jej mohli až zkoumáním dovezených vzorků.

Mise	Start	Status
Chang´e 5	23. 11. 2020 - 16. 12. 2020	Ukončená: Úspěch

Jádro Měsíce

Nové technologické postupy odhalily z historických dat ze 70. let první důkazy o žhavém jádru Měsíce.

Image credit:

Sopečná aktivita nebyla v historii Měsíce ničím výjimečným. V největší míře nicméně probíhala už před 3-4 miliardami let, což potvrdily vzorky z misí Apollo a Luna. V této době byl Měsíc podstatně aktivnější než dnes, jeho jádro totiž postupně chladne.

Vědci předpokládali, že před 2 miliardami let už bylo jádro dost vychladnuté na to, aby mohlo podporovat sopečnou aktivitu na povrchu. Není proto zřejmé, jaký mechanismus dal vzniknout lávě, která vytvořila mladé horniny posbírané čínskou sondou.

Čínský lunární program Chang´e

Čínský lunární program nese jméno Chang´e (Čchang-e) po čínské bohyni Měsíce. Čína vyslala první sondu k Měsíci v roce 2007 a postupně s každou další misí vyvíjí složitější technologie, které mají v roce 2019 vyvrcholit dopravením vzorků z povrchu Měsíce zpět na Zemi.

  
2007: Chang´e 1 - Orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce ve vysokém rozlišení. Data posbíraná při této misi následně posloužila k výběru přistávacích míst pro další mise.
  
2010: Chang´e 2 - Další sonda, která mapovala povrch Měsíce v ještě vyšším rozlišení než její předchůdce. Po nasnímání povrchu se sonda vydala do lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce, kde ověřila fungování čínského systému pro sledování a ovládání družic mimo oběžnou dráhu Země. V dubnu 2012 se sonda vydala k planetce 4179 Toutatis, kolem které úspěšně proletěla a vydala se ještě hlouběji do sluneční soustavy.
  
2013: Chang´e 3 - První čínská mise k povrchu Měsíce dopravila na jeho povrch malý rover Yutu. Rover měl za úkol zkoumat chemické složení hornin pomocí spektrometru, nitro Měsíce pomocí radaru. Mise byla částečně úspěšná, po první lunární noci se však objevily problémy a pohyb roveru byl nadále omezený. 
  
2015: Chang´e 5-T1 - Tato mise měla za úkol prověřit hlavně návrat vzorků do atmosféry. Sonda Chang´e 5-T1 v roce 2015 obletěla Měsíc a zamířila zpět k Zemi, kde vypustila do atmosféry přistávací modul simulující návrat sondy se vzorky z Měsíce.
  
2018: Queqiao - Komunikační družice, která z lagrangeova bodu L2 přenáší signál přistávacího modulu Chang´e 4 a roveru Yutu 2 z odvrácené strany Měsíce.
  
2018: Chang´e 4 - historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Mise vychází z designu mise Chang´e 3 a obsahuje statický přistávací modul a pohyblivý rover.
  
listopad - prosinec 2020: Chang´e 5 - sběr vzorků hornin a jejich doprava na Zemi
  
2023: Chang´e 6 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
  
2024: Chang´e 7 - mise bude obsahovat 5 různých zařízení (orbiter, komunikační družici, lander, rover a létající sondu). Cílem mise je přistát na jižním pólu a  detailně prozkoumat celý region z oběžné dráhy
  
2027: Chang´e 8 - i tato mise bude směřovat k jižnímu pólu Měsíce. Jejím cílem bude vyzkoušet technologie pro využití materiálů přímo na místě.