Evropská sonda Solar Orbiter zachytila svůj první výron koronální hmoty

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter odletěla do vesmíru v únoru 2020 a její vědecká mise má začít letos v listopadu. Už nyní ale Evropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila první video výronu koronální hmoty, tedy erupce na Slunci, při které se do okolí hvězdy dostává horké plazma. Událost zachytily hned tři instrumenty na sondě a zároveň také tři další sondy, které zkoumají Slunce - Proba-2, SOHO a STEREO.

Sluneční erupce

Sluneční erupce doprovázená masivním výronem (výtryskem) koronální hmoty, ze 7. června 2011. Na tomto snímku zachycená vesmírnou sondou NASA SDO.



Solar Orbiter

Solar Orbiter je evropská mise s přispěním NASA, jejímž cílem je studium Slunce. Vesmírná sonda bude jako první přelétávat nad póly naší hvězdy a bude se pokoušet odpovědět na otázku, jak vzniká sluneční vítr. Mise je plánována na 7 let a sonda se během ní přiblíží až na 0,284 AU k povrchu Slunce.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Slunce

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

Sonda Parker Solar Probe nastavila nový rychlostní rekord

29. dubna se vesmírná sonda Parker Solar Probe přiblížila na zhruba 10 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při tomto svém osmém průletu dosáhla rychlosti 540 tisíc km/h relativně vůči Slunci, tedy asi 0,05 % rychlosti světla. Žádný jiný lidmi vyrobený objekt takové rychlosti ještě nedosáhnul. Parker Solar Probe má při svojí misi naplánovaných celkem 24 průletů kolem hvězdy, z nich při každém dalším bude mít vyšší rychlost.

Kolem Marsu se prohnal oblak nabitých částic z nedávné erupce na Slunci

17. dubna zachytily vesmírné sondy STEREO a SOHO erupci na Slunci, která do sluneční soustavy vyvrhla oblak nabitých částic. Ty naštěstí nezamířily k Zemi, kde by mohly způsobit problémy u družic na oběžné dráze, ale k Marsu, kolem kterého oblak proletěl 21. a 22. dubna. Ani u Marsu, na jehož oběžné dráze i povrchu funguje několik vesmírných sond, událost naštěstí nezpůsobila žádné potíže.

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

Nevídaný detail sluneční skvrny z největšího solárního teleskopu na Zemi

Vědci zveřejnili první fotografii ze Solárního teleskopu Daniela Inouyeho (Daniel K. Inouye Solar Telescope) - největší observatoře tohoto druhu na Zemi. I když se na teleskopu ještě finišují některé instalační práce, nová fotografie ukazuje potenciální sílu nového zařízení. Teleskop je vybaven čtyřmetrovým primárním zrcadlem, které umožní astronomům detailní pozorování naší hvězdy v jejím nadcházejícím cyklu.

Vědci jsou možná na stopě mechanismu, díky kterému jsou v atmosféře Slunce výrazně vyšší teploty než pod ní

Podle vědců z Rice University, University of Colorado Boulder a NASA dochází ve Slunci k preferenčnímu zahřívání těžších iontů uvnitř Slunce, což by mohlo vést k vyšším teplotám v atmosféře hvězdy. Vychází z dat z družic IRIS a AIA, které ukazují teplotu magnetických oblouků v přechodové oblasti mezi koronou a chromosférou.