Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Heliosféra, okraj

Heliosféra, okraj Pozice vesmírných sond Voyager 1 a 2 v roce 2019.



První z dvojice sond Interstellar Express by podle plánu proletěla kolem planety Jupiter v roce 2029. Potom by zamířila k čelnímu okraji sluneční soustavy. V tomto místě se setkává heliosféra, kde převládá vliv Slunce s mezihvězdným prostorem.

Druhá ze sond by dosáhla planety Jupiter v roce 2033. Po průletu kolem největší planety sluneční soustavy by zamířila k planetě Neptun, ke které by dorazila v roce 2038. Vědci uvažují o vybavení sondy malým impaktorem, který by prozkoumal atmosféru planety. Tato sonda by potom zamířila k ocasu sluneční soustavy. 

Čínští vědci ještě stále upřesňují detaily mise. Zvažují například průlet kolem některého z větších těles v Kuiperově pásu - ve hře je třeba potenciální trpasličí planeta Quaoar s měsícem Weywot.

Mise Voyager 1 a 2

Mise Interstellar Express tak trochu připomíná cestu amerických vesmírných sond Voyager z konce 70. let. Voyager 2 je dodnes jediný lidmi vytvořený objekt, který se přiblížil k planetám Uran a Neptun. Dnes obě sondy ještě stále posílají na Zemi unikátní data z okraje sluneční soustavy. Vesmírná sonda Voyager 2 při své cestě využila výhodnou konstelaci planet, která jí umožnila během jediné cesty navštívit planety Jupiter, Saturn, Uran i Neptun. To v případě čínské mise nebude možné, protože planety se při svém oběhu kolem Slunce nacházejí na jiných místech.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Čína

Čína vypustila na oběžnou dráhu první modul své orbitální stanice, použitá raketa dopadla do oceánu

9. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čína ve čtvrtek 29. května poslala na oběžnou dráhu první část své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

celý článek

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

3. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

celý článek

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

1. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Čínský rover Zhurong přistane na povrchu Marsu v polovině května

24. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti Utopia Planitia, kde budou provádět vědecky výzkum. V uplynulých týdnech Čína potvrdila, že vědecká data z mise bude sdílet s mezinárodními partnery včetně NASA.

celý článek

Čína poslala do vesmíru experimentální družici natřenou super černou barvou

14. 4. 2021

Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.

Rusko a Čína spojí své síly pro výstavbu lunární výzkumné stanice

11. 3. 2021

Ruská federace plánuje spolupráci s Čínou na výstavbě a používání lunární stanice. Obě země nyní připravují vzájemnou dohodu o mezinárodní lunární výzkumné stanici ILRS (International Lunar Research Station). Zatím není zřejmé, kdy bude dohoda podepsána. Rýsuje se tak už druhá stanice na Měsíci vedle americké základny Artemis basecamp.

Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

10. 2. 2021

Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná agentura neposkytla přímý přenos a pouze oznámila úspěšný zážeh motor a následné umístění na oběžnou dráhu.

celý článek