Při misi Dragonfly by k Titanu mohla letět také sonda, která si na měsíci Saturnu sama vyrobí palivo pro cestu zpět

19. 3. 2021
TitanSaturnVesmírné sondyCassiniDragonfly

Detailní průzkum největšího měsíce planety Saturn Titanu je v hledáčku vědců už dlouho. Je to dáno jeho unikátností ve sluneční soustavě, měsíc má totiž hustou atmosféru a jezera na povrchu tvořená metanem a dalšími sloučeninami. Nejvíce informací o Titanu máme z mise Cassini, která jej zkoumala z oběžné dráhy, a malého modulu Huygens, který přistál na jeho povrchu. NASA nyní plánuje novou misi Dragonfly, která na Titan vyšle létající sondu. Nově se také uvažuje o tom, že by součástí této mise byla i sonda návratová, která by si na Titanu sama vyrobila palivo potřebné pro cestu zpět k Zemi.

Titan

Titan druhý největší měsíc sluneční soustavy obíhá kolem planety Saturn



Titan

Titan je největší měsíc planety Saturn a druhý největší měsíc ve sluneční soustavě. Je charakteristický svojí hustou atmosférou, kterou tvoří hlavně dusík (97 %) a metan (2,7 %). Titan je zároveň jediné těleso kromě Země, kde lze na povrchu nalézt jezera a řeky. V roce 2004 na Titanu přistála evropská sonda Huygens, která k Saturnu přiletěla s orbitální sondou Cassini.

Mise Dragonfly by měla podle aktuálních plánů odstartovat ze Země v roce 2027. Sonda k Titanu přiletí v roce 2036 a měla by vypustit robota vybaveného čtyřmi vrtulemi, který se bude poletováním po měsíci pohybovat a zkoumat různá místa.

V rámci programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) byla nově prezentována možnost vyslat na Titan s misí Dragonfly také návratové zařízení. Tato část mise je zatím označována jako Titan Sample Return Using In-Situ Propellants a kromě sběru vzorků k analýze na Zemi obsahuje ještě jeden velmi zajímavý prvek - výrobu paliva přímo na místě.

K misi by v tomto případě přibyl přistávací modul, který by na povrch dopravil také malou raketu a sondu. Robot Dragonfly by sbíral vzorky a dodával je k této stanici, která by mezitím vyráběla tekutý metan a kyslík z místního ledu. Po naplnění palivem, vzorky hornin a možná i atmosféry by raketa dopravila malou sondu zpět na oběžnou dráhu a poslala by ji k Zemi.

Rozšíření mise Dragonfly o sběr a dopravu vzorků z Titanu by exponenciálně zvýšila vědecký přínos už tak ambiciózní mise. Doposud vědci měli možnost prozkoumat vzorky Měsíce a malých planetek z okolí Země. V plánu je do konce 20. let získat také horniny z Marsu, s jejichž sběrem má začít už rover Perseverance. Materiál z Titanu by však byl zdaleka nejexotičtější z nich a mohl by vědcům otevřít bránu do průzkumu vzdálených končin sluneční soustavy.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Oceán pod povrchem Titanu je zřejmě slaný jako Mrtvé moře

13. 7. 2014 Data z vesmírné sondy Cassini podle Vědců z JPL nasvědčují tomu, že oceán, který se ukrývá pod povrchem Titanu, by mohl být stejně slaný jako nejslanější jezero na Zemi. Studie vychází z gravitačních a topografických měření sondy, která za posledních deset let u planety Saturn kolem Titanu několikrát proletěla. Výsledkem je zpřesněná analýza složení vnější slupky tohoto tajuplného měsíce, jediného s hustou atmosférou v celé sluneční soustavě.

        
        Výsledky měření sondy Cassini lze podle vědců vysvětlit vysokou hustotou podpovrchového oceánu. Jádro měsíce tak možná obklopuje voda smíchaná s solemi síry, sodíku a draslíku.

Kromě toho vědci také zjistili, že hloubka oceánu není stejná všude na Tritonu. Její členitost poukazuje na probíhající procesy mrznutí oceánu a tvrdé povrchové slupky. V té by se měly nacházet trhliny, které do atmosféry měsíce vypouští metan. Vědci už dlouho předpovídají útvary podobné gejzírům na povrchu Titanu, které by atmosféru doplňovaly metanem, jejich existence však zatím přímo dokázána nebyla. 

Hustá atmosféra kamerám sondy Cassini zabraňuje proniknout až na povrch. Vědci tak musí k získání informací o Titanu využívat různých jiných způsobů, jako jsou radarová nebo gravitační měření. 

Ještě necelé tři roky bude moci Cassini sbírat informace od planety Saturn, v září roku 2017 sonda skončí svou misi v atmosféře planety, kterou 13 let obíhala.
        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Titan

Naklonění osy Saturnu je způsobeno jeho měsíci a také gravitací planety Neptun
30. 1. 2021

Gravitační vliv měsíců planety Saturn stojí za postupně se měnícím sklonem rotační osy tohoto plynného obra. V minulosti za tímto sklonem stál také vliv gravitace planety Neptun, dnes převládá vliv největšího měsíce planety Titanu. S jeho postupným vzdalováním od Saturnu se bude sklon osy planety nadále zvětšovat.

Organické sloučeniny v atmosféře Pluta vznikají odlišným způsobem než na Titanu
6. 1. 2021

Měsíc Titan, který obíhá planetu Saturn, je zahalený do husté atmosféry, kterou lze jen stěží prohlédnout až na povrch. Tato neprůhlednost je způsobena organickými sloučeninami, které vznikají v reakcích v horních vrstvách atmosféry. Předpokládalo se, že podobné procesy stojí také za výrazně tenčí zato složením podobnou atmosférou trpasličí planety Pluto. Nový výzkum nicméně ukazuje, že atmosféra Pluta vzniká jinak.

celý článek

V atmosféře Titanu byly k překvapení vědců detekovány molekuly cyklopropenylidenu
31. 10. 2020

Vědci s pomocí observatoře ALMA objevili v atmosféře Titanu molekulu, kterou zatím nenašli na žádné jiné planetě nebo měsíci. Jedná se o cyklopropenyliden, který v sobě poutá tři atomy uhlíku a dva atomy vodíku. Podle vědců by mohlo jít o předchůdce komplexnějších sloučenin, které by se v husté atmosféře největšího měsíce planety Saturn mohly vyskytovat.

celý článek

Interakce s dusíkem v atmosféře Titanu by mohla v jeho jezerech vytvářet vrstvy s různou hustotou
3. 10. 2020

Na povrchu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, se nachází jezera, která jsou složena z metanu, etanu a dusíku. Vědci nyní zjistili, že by v těchto jezerech mohly vznikat vrstvy různě hustých tekutin nad sebou. Na rozdíl od Země, kde se voda vrství podle teploty, však tento proces na Titanu vyvolávají chemické reakce s hustou atmosférou.

celý článek

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda
11. 9. 2020

Tým vědců vedený Stevenem Olesonem pracuje na konceptu robotické ponorky, která by mohla zkoumat svět pod hladinou jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Mise ponorky k Titanu by mohla předcházet studiu podpovrchových oceánů na jiných místech sluneční soustavy, která jsou hůře dostupná (například Europa nebo Enceladus). Titan je totiž po Zemi jediné místo ve sluneční soustavě, kde jsou tekutiny přímo na povrchu a není třeba se k nim provrtávat.

celý článek

Měsíc Titan se vzdaluje Saturnu 100x rychleji než se doposud předpokládalo
10. 6. 2020

Pomocí dvou nových metod se vědcům podařilo spočítat rychlost, s jakou se od planety Saturn vzdaluje její největší měsíc Titan. Oproti dosavadním odhadům se Titan vzdaluje až stokrát rychleji. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Kosmické záření z vnějšku sluneční soustavy ovlivňuje atmosféru Titanu
19. 2. 2020

Vědci za použití observatoře ALMA našli stopy reakcí, které v atmosféře Titanu vyvolávají paprsky kosmického záření. Toto záření k největšímu měsíci planety Saturn přichází z vnějšku sluneční soustavy a vede ke vzniku organických molekul. Jde o první pozorování tohoto procesu, který vědcům ukazuje, co se vše může v husté atmosféře Titanu odehrávat.