Dalekohled Jamese Webba nahlédl pod hustou atmosféru Titanu

03. 12. 2022

Saturn Titan James Webb (JWST) Atmosféry planet

Dalekohled Jamese Webba se opět zaměřil na objekt ve sluneční soustavě - tentokrát to byl největší měsíc planety Saturn, Titan. Infračervený přístroj NIRCam astronomům umožnil prohlédnout hustou atmosférou měsíce a odhalil struktury na jeho povrchu i oblaka v nižších vrstvách atmosféry. Vědci následně využili dalšího infračerveného přístroje, tentokrát na teleskopu Keck na Havaji, aby získaná data potvrdili.

Mise	Start	Status
JWST	25. 12. 2021	Probíhá

Titan, teleskopem JWST

V levé části je snímek pořízený pomocí speciálního filtru, díky kterému vynikly mraky a nízká vrstva atmosféry. V pravé části je kombinace snímků pořízených v různých spektrech, při které kromě oblaků v atmosféře vynikají i struktury na povrchu. Mezi nimi například Kraken Mare, jezero pravděpodobně tvořené metanem, nebo tmavý region Belet, tvořený pískem a dunami.

Image credit: NASA, ESA, CSA, A. Pagan (STScI)

Titan je největší měsíc planety Saturn a druhý největší měsíc ve sluneční soustavě. Je charakteristický svojí hustou atmosférou, kterou tvoří hlavně dusík (97 %) a metan (2,7 %). Titan je zároveň jediné těleso kromě Země, kde lze na povrchu nalézt jezera a řeky. V roce 2004 na Titanu přistála evropská sonda Huygens, která k Saturnu přiletěla s orbitální sondou Cassini.

Na snímcích jsou vidět některé výrazné oblasti na povrchu Titanu. Zejména rovníkovou oblast Belet, tvořenou tmavými dunami. Na severní polokouli je to potom jezero / moře Kraken Mare poblíž severního pólu, které je pravděpodobně tvořeno extrémně chladným tekutým metanem.

Co však vědce zaujalo zřejmě nejvíc, jsou mraky v blízkosti severního pólu (na snímku jsou označeny jako Cloud A a Cloud B). Právě k jejich studiu vědci o dva dny později využili ještě pozemní observatoře Keck. I na těchto snímcích bylaa nad severní polokoulí zřetelná oblak, není však zřejmé, zda se jedná o stejné mraky, jako na přechozích snímcích.

Podstatné nicméně je, že pozorujeme aktivitu v atmosféře. Ta se chová v souladu s počítačovými simulacemi, které předpověděly tvorbu mraků na severní polokouli v době pozdního léta.