Pomocí dat z teleskopu TESS se vědcům z University of Arizona podařilo zjistit informace o strukturách v atmosféře hnědého trpaslíka Luhman 16 B. Podle nové studie v magazínu Astrophysical Journal má nejbližší hnědý trpaslík ve své atmosféře podobné pásy oblaků jako například Jupiter.
Hnědý trpaslík je objekt příliš masivní na planetu a zároveň málo hmotný na hvězdu. Dosahuje zpravidla hmotnosti mezi 13 a 80 hmotnostmi planety Jupiter. Na rozdíl od hvězd v nich neprobíhá termojaderná reakce, ve které dochází ke slučování atomů vodíku a dalších prvků. U hmotnějších hnědých trpaslíků může nicméně docházet k fúzi deuteria, nebo spalování lithia. Ani jedna z těchto reakcí však není považována za jadernou fúzi, která je typická pro hvězdy.
Bohužel zatím žádný teleskop není dost silný na to, aby pořídil přímou fotografii takto vzdáleného, malého a relativně temného objektu. Vědci jsou tedy odkázáni na zkoumání jejich zářivosti a případně vyzařovaného tepla (infračerveného záření). Tým vědců vedený Danielem Apaiem učinil své závěry na základě dat z vesmírného teleskopu TESS, který primárně hledá exoplanety. Pozoruje přitom hvězdy, u kterých hledá krátké pohasnutí, které by indikovalo přechod exoplanety před hvězdou. Díky této technice sbírá teleskop dlouhodobá data o hvězdách a dalších objektech, mezi nimi i o hnědých trpaslících. Svůj výzkum zaměřili na systém Luhman 16 ve vzdálenosti 6,5 světelných let, který je tvořen dvojicí hnědých trpaslíků. U menšího z nich (Luhman 16 B), který je asi 28 hmotnější než Jupiter, zkoumali do podrobna proměny v zářivosti v čase. Objekt se jeví vždy o něco jasnější, když se na přilehlé polokouli nachází světlejší regiony v atmosféře. Vědci dospěli k závěru, že atmosféra u toho hnědého trpaslíka připomíná atmosféru planety Jupiter. Mohly by se v ní nacházet typické pásy oblaků nad a pod rovníkem jako vidíme u planet ve sluneční soustavě.
|
Luhman 16 | 6.5 ly | |||||||