Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

        
        Obě sondy opustily tzv. heliosféru, tedy oblast kolem Slunce, kde převládají částice vanoucí od Slunce. Na její hranici se setkává sluneční vítr přicházející od Slunce a kosmické záření přicházející z mezihvězdného prostoru. A právě podle koncentrace těchto částic vědci určili moment, kdy sondy opustili heliosféru.

Vzdálenost
Obě dvě sondy Voyager opustily heliosféru ve zhruba stejné vzdálenosti 122 AU od Slunce (Země je 1 AU daleko od Slunce). Sonda Voyager 2 však narazila na terminační vlnu, kdy sluneční vítr zpomaluje pod rychlost zvuku, o asi 10 AU dříve než Voyager 1.

Plazma v blízkém mezihvězdném prostoru
Podle údajů z obou sond je intenzita mezihvězdného plazmatu těsně za hranicí heliosféry vyšší než uvnitř. Vyšší než očekávaná je také teplota tohoto plazmatu, i když oproti srovnání s částicemi uvnitř sluneční soustavy je stále chladnější. Data ze sondy Voyager 2 také ukazují na kompresi plazmatu u vnitřní hranice heliosféry.

Paralelní magnetické pole
Obě dvě sondy k překvapení vědců detekovaly paralelní magnetické pole vně heliosféry k poli uvnitř. Po detekci tohoto jevu sondou Voyager 1 nebylo zřejmé, zda nejde pouze o lokální úkaz. Voyager 2 však potvrzuje, že se tento úkaz nevyskytuje pouze na jednom místě.


Vesmírné sondy Voyager opustily Zemi v roce 1977. Jejich vybavení postupně zastarává a také jim dochází energie. Vědci očekávají, že do roku 2025 by ještě mohly oba Voyagery posílat na Zemi data o prostoru, ve kterém se budou nacházet. Postupně však energie dojde a sondy se tak stanou kusem smetí letícím mezihvězdným prostorem.
        celý článek
      

Další zprávy z kategorie Voyager

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.

celý článek

Sonda Voyager 2 zachytila za hranicí sluneční soustavy zvýšenou hustotu částic

Vesmírná sonda Voyager 2 zaznamenala vyšší hustotu částic v prostoru těsně za hranicí heliosféry, jejíž hranici překročila před 2 roky. Podobný nárůst zachytila také sonda Voyager 1, která opustila heliosféru dříve a na jiném místě. Tyto výsledky tak potvrzují složení lokálního mezihvězdného média, které bezprostředně obklopuje sluneční soustavu.

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

celý článek

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

celý článek

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

Operátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energií

Vesmírná sonda Voyager 2 v sobotu 25. ledna neprovedla plánovaný manévr, který pomáhá s kalibrací zařízení pro měření magnetického pole. Podle předběžné analýzy to vypadá, že zůstaly aktivní dva instrumenty, které spotřebovávají relativně velké množství energie. A té nemá sonda po 43 letech ve vesmíru na rozdávání. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení tohoto problému.

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek