11. srpna 2020
CeresNa trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu
Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad povrchem, ukazuje, že Ceres může být geologicky aktivní. Právě geologické procesy uvnitř Ceres by měly stát za bílými skvrnami, které se na jejím povrchu objevují.
25. října 2019Vesmírné sondyEnceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování
Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.
8. července 2019CeresTrpasličí planeta Ceres se smršťuje a vytváří vrásky
Tým španělských vědců publikoval novou studii ve vědeckém magazínu Nature Astronomy, ve které odhaluje evidenci, že se trpasličí planeta v pásu asteroidů smršťuje. Vyplývá to z geologických útvarů nalezených na povrchu orbitální sondou Dawn. Vědci nalezli 15 zlomů, většinou v polárních oblastech, což však může být způsobeno pouze tím, že jsou díky jinému nasvícení lépe pozorovatelné.
20. prosince 2018CeresPovrch trpasličí planety Ceres obsahuje nezvykle velké množství organických sloučenin
Data z mise orbitální sondy Dawn naznačují, že se na povrchu Ceres nachází několikrát více organických sloučenin než v meteoritech bohatých na uhlík nalezených na Zemi. Ceres má unikátní složení: až 20 % hmotnosti materiálu na povrchu a těsně pod ním tvoří uhlík, který je jedním ze základních stavebních atomů organických sloučenin. Sonda Dawn v předchozích letech nalezla na Ceres také například vodu a amoniak, což vědce vede k závěru, že na trpasličí planeta Ceres by mohly probíhat geologické procesy.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczLidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
20. 9. 2018Trpasličí planetyPět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres (update 2018)
20. 9. 2018 Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a
18. 7. 2018CeresPoslední fáze mise Dawn přináší nevídané detaily z trpasličí planety Ceres
18. 7. 2018 Do konce mise vesmírné sondy Dawn zbývá pár měsíců, operátoři očekávají, že jí dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem tohoto roku. V poslední fázi mise obíhá sonda pouhých 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres a posílá na Zemi snímky s doposud neviděnými detaily. Jedním z
4. 7. 2018CeresSonda Dawn poslala z velmi nízké oběžné dráhy detailní snímky bílých skvrn na Ceres
4. 7. 2018 Vesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu
20. 6. 2018CeresTrpasličí planeta Ceres by mohla obsahovat ještě více organických sloučenin než se doposud uvažovalo
20. 6. 2018 V loňském roce vědci informovali o nálezu organických sloučenin na povrchu Ceres vesmírnou sondou Dawn. Podle nové studie publikované v magazínu Geophysical Research Letters by jich však mohlo být až 5x více než se původně uvažovalo. Vědci nově vztahovali naměřená data k meteritům místo k
4. 6. 2018CeresSonda Dawn u Ceres mění svou oběžnou dráhu, bude obíhat jen 50 km nad povrchem
4. 6. 2018 Vesmírná sonda Dawn upravuje svou oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres, aby se zatím nejvíc přiblížila jejímu povrchu. Od začátku června bude Dawn obíhat jen asi 50 kilometrů nad povrchem Ceres, což je asi 10x blíže než doposud. Jde o poslední fázi mise NASA do pásu asteroidů trvající
23. 3. 2018CeresSonda Dawn odhalila změny na povrchu trpasličí planety Ceres
23. 3. 2018 Studie publikovaná ve vědeckém magazínu Science Advances přináší nové informace o trpasličí planetě Ceres, která se nachází v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Studie se zaměřila na první detekované změny na povrchu největšího tělesa v pásu asteroidů. Snímky z oběžné dráhy
28. 10. 2017DawnMise Dawn u trpasličí planety Ceres byla podruhé prodloužena
28. 10. 2017 NASA autorizovala už druhé prodloužení mise Dawn u největšího objektu pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. U Ceres už družice krouží od roku 2015, kdy přiletěla od jiného velkého objektu v pásu asteroidů - planetky Vesta. Ceres je nicméně poslední zastávkou sondy, po vyčerpání paliva
Ceres
Ceres, Vinalia Faculae
Ceres
Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.
Trpasličí planeta Ceres ukrývá ve svém nitru tajemství. Je bílé, doslova zářivé a nikdo zatím neví, o co jde. Brzy se to dozvíme, Vesmírná sonda Dawn nikam nespěchá a postupně mapuje povrch se stále většími detaily. Kromě bílých skvrn, které odráží světlo výrazně více než jejich okolí, se ale začínají objevovat i další geologické zajímavosti, jejichž původ zatím čeká na jednoznačné vysvětlení. Jedním z takových útvarů je hora tyčící se vysoko nad povrch Ceres.
Už několik měsíců má trpasličí planeta Ceres novou umělou družici. Je jí vesmírná sonda Dawn, která zkoumá největší objekty v pásu asteroidů. A Ceres je daleko největší objekt v tomto regionu, přesto byl až do letošního roku zahalen tajemnem neznáma. Dnes se vědci probírají novými a stále ostřejšími snímky povrchu, které ukazují geologické útvary na povrchu vypovídající o životě nepovedené planety v pásu asteroidů. A mají co zkoumat, Ceres totiž není pouhou skálou posypanou krátery.
Vesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.
Dawn, vesmírná sonda NASA, dorazila v únoru úspěšně k Ceres, trpasličí planetě v pásu asteroidů. Historicky první pohled zblízka na největší těleso obíhající Slunce mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru ukazuje množství kráterů všech velikostí. Kromě toho je povrch Ceres posázený několika bílými skvrnami, jejichž původ zatím není známý. Sonda Dawn ale nikam nepospíchá, u Ceres už zůstane a bude ji zkoumat z oběžné dráhy.