Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

Každých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

Slunce

Slunce Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Samotné planety jsou příliš malé, aby ovlivnily jedenáctiletý cyklus naší hvězdy. Pokud se však na své oběžné dráze dostanou do jedné řady, mohou svojí gravitací ovlivňovat solární magnetické pole a tím vyvolávat také změny ve sluneční atmosféře. Takový je závěr studie publikované v magazínu Solar Physics.

Vědecký tým německého výzkumného centra HZDR (Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf) porovnal záznamy slunečních pozorování za posledních tisíc let s pohyby planet a našel mezi nimi významnou závislost. Efekt by mohla způsobovat Rayleighova-Taylorova nestabilita, která se objevuje u magnetických polí, na která působí tlak, v tomto případě vytvářený společnou gravitací tří planet. Sluneční magnetické pole se potom deformuje a způsobuje poruchy ve sluneční koroně. 

Solární cyklus souvisí se sluneční aktivitou, která může ovlivňovat dění na oběžné dráze Země i na planetě. V období solárního maxima se na povrchu Slunce objevují ve větším počtu sluneční skvrny a hvězda září o 0,07 % intenzivněji. Dochází také k deformaci magnetického pole Slunce, když se magnetické čáry u rovníku pohybují o něco rychleji než na pólech.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Slunce

Na povrchu Slunce bylo potvrzeno doposud teoretické vlnění s dlouhou periodou

Tým solárních fyziků vedený Laurentem Gizonem z Max Planck Institute v Německu v nové studii popisuje objev nových globálních vln na Slunci. Projevují se na povrchu hvězdy jako vířivé pohyby s rychlostí kolem pouhých 5 kilometrů za hodinu. Perioda těchto pohybů je srovnatelná s 27denní rotací Slunce. Pro svůj výzkum vědci použili data za 10 let pozorování solární sondy SDO.

celý článek

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

celý článek

Evropská sonda Solar Orbiter zachytila svůj první výron koronální hmoty

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter odletěla do vesmíru v únoru 2020 a její vědecká mise má začít letos v listopadu. Už nyní ale Evropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila první video výronu koronální hmoty, tedy erupce na Slunci, při které se do okolí hvězdy dostává horké plazma. Událost zachytily hned tři instrumenty na sondě a zároveň také tři další sondy, které zkoumají Slunce - Proba-2, SOHO a STEREO.

celý článek

Sonda Parker Solar Probe nastavila nový rychlostní rekord

29. dubna se vesmírná sonda Parker Solar Probe přiblížila na zhruba 10 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při tomto svém osmém průletu dosáhla rychlosti 540 tisíc km/h relativně vůči Slunci, tedy asi 0,05 % rychlosti světla. Žádný jiný lidmi vyrobený objekt takové rychlosti ještě nedosáhnul. Parker Solar Probe má při svojí misi naplánovaných celkem 24 průletů kolem hvězdy, z nich při každém dalším bude mít vyšší rychlost.

celý článek

Kolem Marsu se prohnal oblak nabitých částic z nedávné erupce na Slunci

17. dubna zachytily vesmírné sondy STEREO a SOHO erupci na Slunci, která do sluneční soustavy vyvrhla oblak nabitých částic. Ty naštěstí nezamířily k Zemi, kde by mohly způsobit problémy u družic na oběžné dráze, ale k Marsu, kolem kterého oblak proletěl 21. a 22. dubna. Ani u Marsu, na jehož oběžné dráze i povrchu funguje několik vesmírných sond, událost naštěstí nezpůsobila žádné potíže.

celý článek

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

celý článek