Vesmírná sonda Dawn upravuje svou oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres, aby se zatím nejvíc přiblížila jejímu povrchu. Od začátku června bude Dawn obíhat jen asi 50 kilometrů nad povrchem Ceres, což je asi 10x blíže než doposud. Jde o poslední fázi mise NASA do pásu asteroidů trvající od roku 2007, která nejprve sondu v roce 2011 zavedla k planetce Vesta a potom k trpasličí planetě Ceres, kterou obíhá od roku 2015.
Ceres, Bílá hora Snímek pořízený vesmírnou sondou Dawn 6. června 2015. V pravé horní části se nachází osamělá hora tyčící se do pětikilometrové výšky nad povrch.
Během snížené oběžné dráhy bude Dawn sbírat odrážené gama záření a neutronové spektrum, což by mělo vědcům dát více informací o složení horní vrstvy povrchu Ceres. Kromě toho bude sonda také snímat povrch ve větším detailu než doposud, a to by zase mohlo pomoci odhalit tajemství různých geologických útvarů objevených už dříve z větší výšky. Vědci se na nových snímcích budou jistě soustředit i na zářivě bílé útvary, které vypadají jako odkrytá ložiska soli a kterých je po povrchu rozeseto několik stovek.Výsledná nízká oběžná dráha je výsledkem několikaměsíčního počítání a hledání té nejvýhodnější trajektorie, na snímku je to ta vnitřní. Operátoři mise nakonec vybírali ze 45 tisíc možných oběžných drah. Po skončení této fáze mise by měla sonda Dawn zamířit na permanentní oběžnou dráhu kolem Ceres, na které by měla zůstat i bez paliva. Neohrozí tak kontaminací povrch trpasličí planetkyb ani nebude překážet jak vesmírný odpad jinde ve sluneční soustavě. Ceres je zdaleka největší objekt v pásu asteroidů a Zemi nejbližší trpasličí planeta sluneční soustavy (všechny ostatní se nacházejí za oběžnou drahou planety Neptun).
Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad povrchem, ukazuje, že Ceres může být geologicky aktivní. Právě geologické procesy uvnitř Ceres by měly stát za bílými skvrnami, které se na jejím povrchu objevují.
celý článekVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.
celý článekTým španělských vědců publikoval novou studii ve vědeckém magazínu Nature Astronomy, ve které odhaluje evidenci, že se trpasličí planeta v pásu asteroidů smršťuje. Vyplývá to z geologických útvarů nalezených na povrchu orbitální sondou Dawn. Vědci nalezli 15 zlomů, většinou v polárních oblastech, což však může být způsobeno pouze tím, že jsou díky jinému nasvícení lépe pozorovatelné.
celý článekData z mise orbitální sondy Dawn naznačují, že se na povrchu Ceres nachází několikrát více organických sloučenin než v meteoritech bohatých na uhlík nalezených na Zemi. Ceres má unikátní složení: až 20 % hmotnosti materiálu na povrchu a těsně pod ním tvoří uhlík, který je jedním ze základních stavebních atomů organických sloučenin. Sonda Dawn v předchozích letech nalezla na Ceres také například vodu a amoniak, což vědce vede k závěru, že na trpasličí planeta Ceres by mohly probíhat geologické procesy.
celý článekJeště před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.
celý článekDo konce mise vesmírné sondy Dawn zbývá pár měsíců, operátoři očekávají, že jí dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem tohoto roku. V poslední fázi mise obíhá sonda pouhých 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres a posílá na Zemi snímky s doposud neviděnými detaily. Jedním z hlavních cílů v této fázi mise je kráter Occator, kde se nachází nejzářivější skvrny, které jsou rozesety po povrchu Ceres.
celý článekVesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.
celý článekS roverem Perseverance přiletěla v únoru na Mars také malá dvouvrtulová helikoptéra Ingenuity. Ještě před pár dny byla umístěna ve spodní části trupu roveru. O víkendu se už nicméně helikoptéra zcela oddělila od roveru. Podle aktuálních plánů NASA proběhne historicky...
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená,...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými...
Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě...
Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první...
Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní...
Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu...
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti...
Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování....