K průletu kolem Pluta zbývá necelý měsíc, New Horizons už vidí detaily na povrchu

21. 06. 2015

Pluto New Horizons Trpasličí planety

14. června, měsíc před blížícím se historicky prvním průletem kolem Pluta, zažehla sonda New Horizons své trysky, aby mírně zkorigovala svou trajektorii. Ta ji 14. července zavede do blízkosti 12 tisíc kilometrů od povrchu Pluta, ze které sonda pořídí množství snímků a měření, která budou po průletu postupně zasílána na Zemi. Mezitím už vědci zkoumají první snímky trpasličí planety Pluto a systému jejích měsíců pořízené ze vzdálenosti přes 35 milionů kilometrů.

New Horizons

vesmírná sonda NASA, která se v roce 2006 vydala jako první na průzkum Pluta a Kuiperova pásu, který leží za oběžnou dráhou této trpasličí planety. Samotný průlet kolem Pluta proběhl 14. července 2015, poté sonda zamířila hlouběji do Kuiperova pásu, k planetce 2014 MU69.

Image credit:

Korekce trajektorie byla podle Marka Holdridge z JPL nutná, bez ní by sonda minula svůj cíl na oběžné dráze Pluta o 755 kilometrů a přiletěla by o 84 sekund dříve, než je plánováno. Dnes se sonda nachází asi 35 milionů kilometrů od Pluta, to je asi stonásobek vzdálenosti Země - Měsíc. New Horizons při přibližování k Plutu postupně zapíná všechna svá zařízení a testuje jejich funkčnost. Zároveň zkoumá meziplanetární prostředí a měří solární větry a vysokoenergetické kosmické záření.

V posledních měsících už dorazily první snímky Pluta a jeho měsíců. Trpasličí planeta na těchto snímcích zabírá sotva pár pixelů, přesto jde o zatím nejdetailnější pozorování vzdáleného Pluta. Poskládané za sebou, snímky ukazují jak Pluto a Charon rotují kolem společného barycentra. 



Další snímky už také zachycují první detaily povrchu Pluta. Opět jde o pouhé pixely, které budou během měsíce nahrazeny fotografiemi ve vysokém rozlišení, už dnes lze ale pozorovat odlišné barvy různých regionů povrchu této trpasličí planety. To napovídá komplexní geologické struktuře tohoto vzdáleného zmrzlého objektu. 

Astronomové dál zkoumají Pluto a jeho měsíce také vesmírným teleskopem Hubble z oběžné dráhy Země. Podle studie publikované v časopise Nature mají díky gravitačním vlivům Pluta a Charonu nejméně dva měsíce, Nix a Hydra, velmi chaotickou rotaci kolem své osy. Pro pozorovatele, který by stál na povrchu jednoho z těchto měsíců, by tak Pluto vycházelo a zapadlo pokaždé na jiném místě oblohy.