Trpasličí planeta je třída těles ve sluneční soustavě, do které patří hlavně velké planetky. Konkrétně je trpasličí planeta definována jako objekt, který má kulatý tvar, obíhá Slunce, ale na rozdíl od planet jsou na jeho oběžné dráze kolem Slunce další planetky. Aktuálně je oficiálně jako trpasličí planeta uznáváno 5 těles: Ceres, Pluto, Eris, Haumea a Makemake. Další 4 objekty jsou považovány za trpasličí planety neoficiálně: Quaoar (2002 LM60), Sedna (2003 VB12), Orcus (2004 DW) a Gonggong (2007 OR10).
Měření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.
Na rozdíl od planet ve sluneční soustavě obíhá trpasličí planeta Pluto Slunce na eliptické oběžné dráze s vysokou inklinací. Podle nové studie, je tato zvláštní oběžná dráha relativně stabilní v dlouhém období, k jejímu narušení by ale mohlo stačit málo. Důležitou roli v jejím formování mají velké planety sluneční soustavy.
Astronomům se podařilo objevit soustavu prstenců u trpasličí planety Quaoar, která se nachází v Kuiperově pásu daleko za oběžnou dráhou Neptunu. Na rozdíl od ostatních prstencových systémů ve sluneční soustavě je nově objevená struktura nezvykle daleko od obíhaného tělesa. K objevu pomohla observatoř Gran Telescopio Canarias, kterou vědci využili při okultaci, kdy Quaoar zakryl hvězdu na pozadí.
Astronomům se podařilo změřit hustotu atmosféry Pluta pomocí zákrytu (okultace) vzdálené hvězdy. Trpasličí planeta Pluto na okraji sluneční soustavy při tomto úkazu na pár minut zablokovala světlo jedné z hvězd. Způsob, jakým hvězda při pohledu ze Země pohasla a znovu se rozzářila, přitom vědcům prozradil, jak hustá je atmosféra Pluta. Výsledky ukazují, že jak se trpasličí planeta postupně vzdaluje od Slunce, svou atmosféru pozvolna ztrácí.
Mezinárodní astronomická unie v pondělí oznámila objev doposud nejvzdálenějšího pozorovaného objektu ve sluneční soustavě. Jde o planetku 2018 VG18 (s neoficiální přezdívkou FarOut), která byla pozorována teleskopy Magellan (Čile) a Subaru (Havaj) ve vzdálenosti 120 AU. Jde o další nově objevené masivní těleso v této oblasti v tomto roce, v říjnu byl oznámen objev planetky 2015 TG387, která se na své oběžné dráze dostává nejdále od Slunce.