New Horizons začíná vědeckou část svojí mise k trpasličí planetě Pluto

01. 02. 2015

New Horizons Pluto Vesmírné sondy

Vesmírná sonda New Horizons se po devíti letech ocitá na prahu svého vzdáleného cíle, trpasličí planeta Pluto je už doslova na dohled. Od svého posledního probuzení z hibernace v prosinci byly postupně zapnuty všechny instrumenty na palubě a sonda se připravuje na první snímky Pluta ze vzdálenosti 220 milionů kilometrů. Pluto na nich bude pořád pouhou tečkou, ale operátoři toho využijí pro případnou korekci dráhy sondy, která kolem Pluta proletí letos v červenci.

Pluto, z Hubblova teleskopu

Trpasličí planeta Pluto zachycená Hubblovým teleskopem. Podle těchto pozorování je co se zbarvení týče povrch Pluta členitý a načervenalý.

Image credit:

Teleskopický instrument LORRI (Long-Range Reconnaissance Imager) pořídí v příštích měsících stovky obrázků Pluta a jeho měsíců. Do května na snímcích budou jenom tečky, operátoři podle nich upřesní vzdálenost od Pluta a směr sondy. První korigující manévr by mohl proběhnout už v březnu.

Poloha New Horizons je velmi důležitá, její přístroje se totiž orientují podle relativní polohy k Plutu. Všechno musí být do detailu přesné, průběžné korekce dráhy při samotném průletu totiž nebudou možné, signál k sondě doletí za skoro pět hodin, a to by mohlo být pozdě. Sonda to musí zvládnout všechno sama.

Poté, co kolem Pluta proletí, přesto příkaz ze Země dostane, bude jím sekundární cíl v doposud neprobádaném Kuiperově pásu, který se rozkládá za oběžnou drahou planety Neptun.

Cesta sondy New Horizons
Vesmírná sonda New Horizons odletěla vysokou rychlostí ze Země v roce 2006, rok poté proletěla kolem planety Jupiter, jejíž gravitace sondy ještě více zrychlila. Po devíti letech se tak New Horizons konečně blíží k cíli.


Pluto
Pluto bylo objeveno v roce 1930 Clydem W. Tombaughem, stalo se tehdy devátou planetou Sluneční soustavy. Nachází se ale tak daleko, že přímá pozorování byla v podstatě nemožná a Pluto tak bylo známé pouze jako tečka. Z původních odhadů velikosti, které se blížily planetě Mars se Pluto postupně smrsklo na asi 1/500 velikosti Země. 

Před deseti lety, v roce 2005, bylo objeveno další těleso za Neptunem, Eris, další planeta, která byla ještě větší než Pluto. V návaznosti na existenci Eris a dalších podobných objektů v Kuiperově pásu byla změněna definice planety a Pluto se tak dostalo ze skupiny těchto objektů. Zařazeno bylo společně s Eris, Haumea, Makemake a Ceres do skupiny trpasličích planet. Konference, na které vznikla nové definice planet a trpasličích planet, se konala v roce 2006 v Praze v Kongresovém centru.

Pluto má jednoho obřího souputníka - Charon, který s ním tvojí binární dvojici. Pozdější pozorování vylepšeným vesmírným teleskopem Hubble přinesla objevy dalších čtyř měsíců, které dostaly jména Styx, Nix, Kerberos a Hydra.