Vědci si nejsou jistí jak vznikají tajemné bubliny rozpínající se ze středu Mléčné dráhy
03. 08. 2014
Před čtyřmi roky objevil tým vědců v čele s Douglasem Finkbeinerem v datech posbíraných teleskopem Fermi dva útvary podobné bublinám, které se rozpínají od středu Mléčné dráhy nad a pod galaktickou rovinu. Jejich enormní velikost a očividné napojení na jádro galaxie vedly vědce k závěru, že souvisí se supermasivní černou dírou, která v něm dřímá. Od té doby ale mají k dispozici další pozorování, nejsou však blíže rozluštění hádanky, co za tajemnými bublinami vězí.
Mise | Start | Status |
Fermi |
11. 6. 2008 |
Probíhá |
Bubliny se objevily po odečtení všech známých zdrojů gama záření z dat pořízených prostřednictvím vesmírného teleskopu Fermi. Gama záření je vysoce energetická forma elektromagnetického záření a vzniká při nejextrémnějších procesech ve vesmíru. Podle detailní studie provedené týmem vědců na Stanfordské universitě, jsou okraje bublin nezvykle ostré a dosahují do vzdálenosti 25 tisíc světelných let od středu naši galaxie.
Vzniklo několik teoretických modelů, které se pokoušely vysvětlit původ bublin gama záření, žádný z nich však ve výsledku nedokázal vyústit v pozorovanou strukturu. Právě ostré okraje a homogenní rozložení gama záření po dvou třetinách povrchu bublin vědci zatím nedokážou vysvětlit.
Potřebovali by pozorovat bubliny blíže k jádru galaxie, tam je ale příliš silné záření z jiných zdrojů a se stejnou metodou už z pozorování Fermi vyždímají jen velmi málo nových informací.
Gigantické bubliny rozpínající z centra Mléčné dráhy mohou být produktem supermasivní černé díry
17. 3. 2011 Mezinárodní tým astronomů vedený hong-kongským profesorem K. S. Chengem publikoval studii, která nabízí první model, který vysvětluje existenci gigantických bublin gamma záření objevených teprve v loňském roce. Bubliny se rozpínají kolmo k rovině galaktického disku ze středu naší galaxie a již dříve bylo vědci proklamováno, že podobná struktura zřejmě bude výsledkem destrukce hvězd v supermasivní černé díře ukrývající se v centru galaxie.
Chengův model je první, který vědecky popisuje procesy, které v centru Mléčné dráhy probíhají a jejichž výsledkem jsou výtrysky gamma záření do vzdálenosti 25 tisíc světelných let od středu galaxie. Gama záření podle tohoto vědeckého modelu vzniká v supermasivní černé díře, která leží v centru Mléčné dráhy.
Díky její extrémní gravitační síle se jejími oběťmi stávají i obrovské hvězdy a množství další hmoty, která se dostala do této gravitační pasti, ze které není úniku. Černé díry pohltí veškerou hmotu a dokonce i světlo, jediné, co její gravitaci uniká, je gama záření, které z černé díry tryská dvěma směry kolmo k disku materiálu kroužícího kolem.
Vědecká studie profesora Chenga a jeho týmu vyšla v březnovém čísle časopisu Astrophysical Journal.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích