Vesmírný teleskop Fermi zkoumá oblohu v energetické části elektromagnetického spektra. Vědci z SLAC (Stanford Linear Accelerator Center) nyní zveřejnili video, které ukazuje aktivitu gama záření mezi lety 2008 a 2022.
Analýza dat z několika vesmírných teleskopů ukázala přítomnost těžkých prvků, které vznikly v kolizi neutronových hvězd, při které vznikl také záblesk s označením GRB 230307A. Ten je aktuálně druhý nejenergetičtější svého druhu, který se podařilo pozorovat.
Astronomové vedení Agostinou Filócomovou potvrdili, že hvězdy z kategorie T Tauri jsou schopny emitovat gama záření. Jedná se o velmi mladé hvězdy s hmotností do trojnásobku Slunce a s věkem do 1 milionu let. Objev se vědcům podařil prostřednictvím vesmírného teleskopu Fermi, který zkoumá gama záření.
Observatoře po celém světě zaznamenaly v říjnu 2022 extrémně energetický záblesk přicházející z hlubokého vesmíru. Konkrétně šlo o záblesk gama záření s energií až 18 TeV (teraelektronvoltů), který dostal označení GRB221009A. Vědci předpokládají, že byl způsobený kolapsem masivní hvězdy, při kterém vznikla černá díra. Nová analýza nyní ukazuje, že se jednalo u událost, která nastává jednou za 10 tisíc let.
Japonští astronomové sledovali téměř 14 let objekt G298.6-0.0 v různých vlnových délkách. Zjistili, že většina pozorovaného gama záření vzniká při interakci materiálu z tisíce let staré exploze supernovy s molekulárními mračny. Výzkum supernov přináší vhled do evoluce galaxií a distribuce těžkých prvků ve vesmíru.
Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny gama záření, každá se táhne do vzdálenosti až 25 tisíc světelných let. Dostaly pojmenování Fermiho bubliny - podle družice, která je v roce 2010 objevila. Jejich součástí je také tzv. Fermiho kokon, který se nachází v jižní bublině. Astronomové původně předpokládali, že tento kokon pochází z předchozí aktivity supermasivní černé díry v jádru galaxie. Nový výzkum ale ukazuje, že jeho původcem jsou neutronové hvězdy z drobné galaxie Sagittarius dwarf.
Astronomům se podařilo vysledovat původ kosmického záření do blízkosti supernovy G106.3+2.7 ve vzdálenosti 2 600 světelných let. Prokázali tak, že v rázových vlnách vznikajících v explodujících hvězdách jsou částice urychlovány na rychlost blížící se rychlosti světla.
Po zvýšené aktivitě v letech 2012-2015 dochází v posledních měsících opět k růstu zářivosti blazaru PKS 1424-418. Tento objekt je pravděpodobným zdrojem vzácného vysoko energetického neutrina detekovaného v roce 2012 na Antarktidě. Nejnovější pozorování potvrzují nárůst intenzity záření v gama, optickém i rádiovém spektru.
Analýza gama záření zachyceného vesmírným teleskopem Fermi ukazuje, že v centrální oblasti Mléčné dráhy dochází ke změně rychlosti energetického kosmického záření. Podle nové studie záření nejprve v molekulárním oblaku, který obklopuje jádro naší galaxie, zpomaluje. Po průchodu tímto oblakem je však znovu zatím neznámým mechanismem urychlováno. Příčinou by mohla být supermasivní černá díra Sagittarius A*, některé mlhoviny, nebo pozůstatky po supernovách, které oblak plynů a prachu obklopuje.
Podle nové studie vzniká při interakci slunečních větrů dvojice masivních hvězd Eta Carinae rentgenové a gama záření a zároveň také kosmické záření. Podle Kenji Hamaguchiho z Goddardova vesmírného střediska, který je vedoucím autorem této studie, jde o další ze zdrojů kosmického záření vedle supernov. K novým závěrům astrofyzikům pomohla data z vesmírných rentgenových teleskopů NuSTAR a XMM-Newton a teleskopu Fermi, který detekuje gama záření.
Vědcům z Pennsylvania State University a University of Maryland se podařilo vysvětlit původ hned tří typů subatomárních částic, které k nám přicházejí z vesmíru. Jde o vysokoenergetická neutrina, extrémně energetické kosmické záření a vysokoenergetické gama záření. Všechny tři pravděpodobně pocházejí ze supermasivních černých děr, konkrétně z proudů radiace, které vycházejí z jejich pólů. Výsledky výzkumu byly v lednu publikovány v magazínu Nature Physics.
Před čtyřmi roky objevil tým vědců v čele s Douglasem Finkbeinerem v datech posbíraných teleskopem Fermi dva útvary podobné bublinám, které se rozpínají od středu Mléčné dráhy nad a pod galaktickou rovinu. Jejich enormní velikost a očividné napojení na jádro galaxie vedly vědce k závěru, že souvisí se supermasivní černou dírou, která v něm dřímá. Od té doby ale mají k dispozici další pozorování, nejsou však blíže rozluštění hádanky, co za tajemnými bublinami vězí.
Vesmírný teleskop Fermi (Fermi Gamma-ray Space Telescope) našel ve vesmíru 1873 zdrojů gamma záření, vysokoenergetické formy světla, které vzniká v těch největších objektech a explozích ve vesmíru. Zdrojem záření u dvou třetin z těchto pozorování jsou blazary nebo pulzary, u zbývající třetiny astronomové netuší. "Fermi vidí zdroje vysokoenergetického záření v místech oblohy, kde se nic, co by jej mohlo vydávat, nenachází" říká David Thompson, který se na projektu Fermi podílí.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
NASA
Vědecká vesmírný teleskop pozorující gama záření
Oběžná dráha
11. 6. 2008
15. leden 2024 
Gama záření
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
rss
twitter
facebook
