Měsíc zřejmě v minulosti disponoval plnohodnotným globálním magnetickým polem

Vědci si už od 60. let lámou hlavy s tím, co vězí za magnetizovanými horninami, které dovezli američtí astronauti z Měsíce při misích Apollo. Měsíc totiž magnetickým polem srovnatelným s tím zemským nedisponuje, na Měsíci neexistují dva magnetické póly jako na Zemi a magnetické pole je velmi slabé a nepravidelné. Kusy měsíčních hornin dovezených na Zemi ale indikují, že vznikly v prostředí s magnetickým polem. Tým mladých vědců ve své studii navrhuje mechanismus, který by ale mohl stát za vznikem lunárního magnetického pole v minulosti, do dnešního dne ale nepřežilo, protože Měsíc se stále více vzdaluje od své planety.

Jádro Měsíce

Jádro Měsíce Nové technologické postupy odhalily z historických dat ze 70. let první důkazy o žhavém jádru Měsíce.



Magnetické pole Země je generováno komplexními proudy roztavených kovů ve vnějším jádře naší planety. Struktura Měsíce ale nedovolí generovat magnetické pole tímto způsobem. Studie, která vyšla v listopadovém čísle magazínu Nature, teď navrhuje způsob, jakým by mohl jediný přirozený satelit Země získat v minulosti magnetické pole a pak ho zase ztratit.

Magnetické pole Měsíce podle vědců vzniklo dávno v minulosti, v době, kdy jeho jádro bylo roztavené a pohyby slupky kolem něj vytvářely proudy roztavených hornin. Dávno v minulosti byl totiž Měsíc mnohem blíže Zemi a gravitační síly obou těles byly silnější než dnes. V těchto podmínkách byla umožněna mírně odlišná rotace vnitřku Měsíce a jeho slupky. Tyto rozdílné pohyby vyvolaly v jádru proudy, které mohly stát za vznikem magnetického pole kolem celého tělesa.

Magnetické pole mohlo být tímto způsobem generováno až miliardu let, jakmile se ale Měsíc dostal do větší vzdálenosti od Země, pohyb v jeho nitru ustal a magnetické pole přestalo být generováno.

Podle některých vědců mohl Měsíc mít dočasné magnetické pole, způsobené dopadem velkého tělesa na jeho povrch. Zkoumání hornin dovezených z Měsíce ale naznačuje, že satelit kdysi disponoval magnetickým polem po velmi dlouhou dobu. Potvrzení, že je tato teorie skutečně blízko pravdě, bude ale vyžadovat další výzkum geologie Měsíce a zkoumání jeho minulosti. Vědci ve své studii zatím navrhují princip, který by dnešní pozorování mohl spolehlivě vysvětlit.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

1. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Zemřel třetí astronaut z mise Apollo 11 Michael Collins

28. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ve věku 90 zemřel americký astronaut Michael Collins, který byl v roce 1969 společně s Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem členem první mise na Měsíc. Zatímco Armstrong a Aldrin pokračovali v přistávacím modulu k povrchu, Collins zůstal v lodi na oběžné dráze Měsíce. Příčinou jeho smrti byla rakovina.

celý článek

Společnost Astrobotic vybrala raketu Falcon Heavy pro dopravu roveru VIPER na povrch Měsíce

21. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise VIPER je přípravou na pilotované mise Artemis, při kterých se lidé vrátí na povrch Měsíce.

NASA vybrala vesmírnou loď Starship pro dopravu astronautů na povrch Měsíce při misích Artemis

17. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics. NASA nyní bude ve vývoji pokračovat pouze se společností SpaceX, které udělí kontrakt za 2,9 miliardy dolarů.

celý článek

Spojené arabské emiráty plánují po Marsu dobýt také Měsíc, už příští rok tam chtějí poslat rover

15. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Japonská firma ispace oznámila, že v příštím roce plánuje dopravit na povrch Měsíce rover spojených arabských emirátů. Zařízení o váze 10 kilogramů nese jméno Rashid a do vesmíru jej vynese raketa Falcon 9. Společnost iSpace poskytne přistávací modul a komunikaci pro misi. Sonda Hope Spojených arabských emirátů letos v únoru úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu.

celý článek

Obří raketa SLS prošla důležitým testem, při kterém její motory vydržely pracovat přes 8 minut

18. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA ve čtvrtek večer středoevropského času zopakovala zážeh motorů rakety SLS (tzv. green run). První test SLS proběhl už v lednu, ale byl automaticky přerušen po 67 z původně plánovaných 485 sekund. Během dnešního testu byly zažehnuty všechny 4 trysky hlavního stupně rakety SLS po dobu 8 minut.

celý článek

Rusko a Čína spojí své síly pro výstavbu lunární výzkumné stanice

11. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ruská federace plánuje spolupráci s Čínou na výstavbě a používání lunární stanice. Obě země nyní připravují vzájemnou dohodu o mezinárodní lunární výzkumné stanici ILRS (International Lunar Research Station). Zatím není zřejmé, kdy bude dohoda podepsána. Rýsuje se tak už druhá stanice na Měsíci vedle americké základny Artemis basecamp.