Mise | Start | Status |
---|---|---|
Apollo 1 | 27. 1. 1967 | Ukončená: Neúspěch |
Apollo 4 | 9. 11. 1967 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 5 | 22. 1. 1968 - 23. 1. 1968 | Ukončená: Částečný úspěch |
Apollo 6 | 4. 4. 1968 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 7 | 11. 10. 1968 - 22. 10. 1968 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 8 | 21. 12. 1968 - 27. 12. 1968 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 9 | 3. 3. 1969 - 13. 3. 1969 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 10 | 18. 5. 1969 - 26. 5. 1969 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 11 | 16. 7. 1969 - 24. 7. 1969 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 12 | 14. 11. 1969 - 24. 11. 1969 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 13 | 11. 4. 1970 - 17. 4. 1970 | Ukončená: Částečný úspěch |
Apollo 14 | 31. 1. 1971 - 9. 2. 1971 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 15 | 26. 7. 1971 - 7. 8. 1971 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 16 | 16. 4. 1972 - 27. 4. 1972 | Ukončená: Úspěch |
Apollo 17 | 7. 12. 1972 - 19. 12. 1972 | Ukončená: Úspěch |
Orbitální sonda LRO (Lunar Reconnaisance Orbiter), která krouží kolem Měsíce, detailně snímá jeho povrch a odhalila mimo jiné, že na některých přistávacích místech misí Apollo ze 60. a 70. let stále stojí vztyčené americké vlajky.
Vesmírná sonda NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotila místa přistání misí Apollo 12, 13 a 17 v doposud největším detailu. Oběžná dráha orbitální sondy byla mírně změněna, aby se LRO mohla dostat blíž k povrchu Měsíce. Běžně sonda obíhá ve vzdálenosti 50 kilometrů od povrchu, pro účely detailního pozorování byla ale tato dráha na měsíc pozměněna. 28 dní obíhala sonda LRO po eliptické oběžné dráze se stejnou průměrnou vzdáleností od povrchu jako doposud, při průletu nad stranou Měsíce osvícenou Sluncem se ale dostávala až na výšku 21 kilometrů.
Vědci si už od 60. let lámou hlavy s tím, co vězí za magnetizovanými horninami, které dovezli američtí astronauti z Měsíce při misích Apollo. Měsíc totiž magnetickým polem srovnatelným s tím zemským nedisponuje, na Měsíci neexistují dva magnetické póly jako na Zemi a magnetické pole je velmi slabé a nepravidelné. Kusy měsíčních hornin dovezených na Zemi ale indikují, že vznikly v prostředí s magnetickým polem. Tým mladých vědců ve své studii navrhuje mechanismus, který by ale mohl stát za vznikem lunárního magnetického pole v minulosti, do dnešního dne ale nepřežilo, protože Měsíc se stále více vzdaluje od své planety.
V sobotu 25. srpna zemřel v Ohiu na srdeční potíže americký astronaut Neil Armstrong. Smrt přišla po komplikacích, které se objevily po srdeční operaci ze 7. srpna. Jeden z nejznámějších astronautů historie se dožil 82 let a zanechal za sebou velkou truchlící rodinu a miliony fanoušků po celém světě.
Vědci vedení Arthurem Briaudem publikovali novou vědeckou studii, podle které má Měsíc podobnou vnitřní strukturu jako Země. Využili data z různých zdrojů a modelů pro zkoumání vnitřku Měsíce. Zjistili, že Měsíc má aktivní období, kdy těžší materiál putuje blíže k jádru a lehčí se dostává na povrch.