Lunární sonda LRO změnila svou oběžnou dráhu, bude fotit místa přistání misí Apollo

10. srpna zažehla vesmírná sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) své trysky a upravila svou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Nová orbita přiblížila sondu z 50 kilometrů od povrchu na pouhých 20, s cílem vyfotit místa přistání pilotovaných misí Apollo z let 1969 až 1972.

LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter)

LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) koncept orbitální sondy LRO s obrázky z mise Apollo na pozadí. Sonda LRO každý den odešle na Zemi 400 GB dat a postupně detailně mapuje celý povrch Měsíce.



Změna oběžné dráhy umožní třem kamerám s vysokým rozlišením na palubě družice zachytit místa přistání až 4x ostřeji, než z běžné vzdálenosti. Jde ale pouze o dočasnou změnu, 19. srpna se sonda opět vrátí na svou původní oběžnou dráhu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie LRO

Orbitální sonda LRO na oběžné dráze Měsíce dostala update softwaru, aby mohla pořizovat speciální fotografie povrchu

Po 11 letech na oběžné dráze Měsíce dostala americká vesmírná sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) update svého palubního softwaru. Nově napsaná část programu sondě umožní měnit svou orientaci poté, co bylo v roce 2018 vypnuto zařízení MIMU, které měřilo právě orientaci sondy. Od té doby LRO využívá polohy hvězd, která však neumožňuje provádět rychlé a komplikované manévry nutné pro pořízení některých snímků povrchu Měsíce.

Americká orbitální sonda LRO našla na povrchu Měsíce zbytky indického přistávacího modulu Vikram

Vesmírná sonda LRO zachytila z oběžné dráhy Měsíce místo, kam dopadl indický přistávací modul Vikram, který byl součástí mise Chandrayaan-2. Na snímku ze sondy lze pozorovat zbytky sondy i místa na povrchu, která vykazují známky kontaktu.

Pod obřím kráterem na Měsíci je masivní ložisko těžkých kovů, které ovlivňuje gravitaci

Na odvrácené straně Měsíce se v blízkosti jižního pólu nachází jeden z největších kráterů ve sluneční soustavě - South Pole–Aitken basin (SPA). Má zhruba 2 500 kilometrů v průměru a je hluboký 13 kilometrů. Data z americké mise GRAIL ukazují na velkou masu hmoty, která ovlivňuje gravitační pole nad tímto kráterem. Mohlo by jít o zbytek jádra planetky, která se s Měsícem kdysi srazila a kráter vytvořila.

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

Pomocí dat ze sondy LRO a nového zpracování dat ze seismometrů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo dospěli vědci k závěru, že se Měsíc zmenšuje. K tomuto procesu dochází už od zrodu Měsíce, od této doby se ochlazuje jeho jádro což způsobuje smrštění celého tělesa. Dnes je jeho povrch posetý puklinami v jejichž okolí stále dochází k otřesům. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geoscience.

Vědci pozorují každodenní pohyb molekul vody po povrchu Měsíce

Ve studii publikované v magazínu Geophysical Research Letters vědci popsali změny v hydrataci na povrchu Měsíce v průběhu jednoho dne. Voda se na Měsíci nachází v permanentním stínu některých kráterů, ale její molekuly jsou také vázány k regolitu. Právě v druhém případě potom dochází k pohybu, díky kterému jsou molekuly vody neustále ukryté od sluneční radiace a zvýšených teplot. Alespoň takové výsledky ukazují měření přístrojů orbitální sondy LRO.

Organizace SETI a Mars Institute oznámily objev možných lávových jeskyní na severním pólu Měsíce

11. ledna oznámily organizace SETI (Search for Extra-Terrestrial Inteligence) a Mars Institute objev dalších potenciálních lávových jeskyní na Měsíci. Využili k tomu data z mise LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), ve kterých nalezli útvary připomínající díry vedoucí do podzemí, tzv. střešní okna. Podobné útvary už byly nalezeny i jinde na Měsíci a podle expertů by mohly být využity pro výstavbu kolonií chráněných před radiací a dopady mikrometeoritů. V případě existence poblíž jednoho z pólů by však mohly nabízet další výhody.

Animace NASA ukazuje jak vypadají jednotlivé fáze Měsíce z odvrácené strany

Měsíc nám ukazuje stále stejnou tvář. Sluneční paprsky ale dopadají na celý jeho povrch a měsíční fáze jsou tedy k vidění i z druhé strany. Abychom je poznali, už ale potřebujeme lunární družici. Video níže bylo vytvořeno s použitím snímků z orbitální družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), družice NASA, která krouží kolem Měsíce od roku 2009. Odvrácená strana Měsíce je na první pohled úplně jiná, chybí jí tmavá moře, která známe z naší strany. Naopak je posetá krátery všech velikostí.