Je planeta Venuše geologicky aktivní?

04. 03. 2011

Venuše Vesmírné sondy Venus Express Geologie ve vesmíru

Orbitální vesmírná sonda ESA Venus Express přinesla v dubnu roku 2010 zatím nevýraznější indikaci geologické aktivity na Venuši. Druhá planeta sluneční soustavy je díky svým charakteristikám často označována za sesterskou k Zemi. Ačkoliv je podobně velká, její atmosféra je ale velmi hustá a teploty na povrchu dosahují výrazně vyšších teplot než na Zemi. Pro potvrzení geologické aktivity na planetě doposud neexistuje dostatek průkazných důkazů, několik faktorů tomu ale nasvědčuje.

Povrch Venuše

Data ze sondy Venus Express indikují, že špičky skalnatých útvarů na povrchu Venuše by mohly mít odlišné složení od svého okolí. Podle některých vědců by to mohl být důsledek nedávných lávových erupcí.

Image credit:

Už dlouho vědci vědí, že na Venuši je příliš málo kráterů. Podle hustoty kráterů na povrchu lze na tělesech sluneční soustavy odhadnout, jak starý by mohl být. Například povrch Měsíce je hustě pokrytý krátery, to naznačuje, že na Měsíci neexistuje geologická aktivita, která by jej přetvářela. Naopak měsíc Jupitera Io, obsahuje minumum kráterů, protože je pokrytý sopkami, které neustále chrlí lávu a kontinuálně tak obměňují jeho povrch. 

Na Venuši je méně kráterů než by se dalo v této oblasti solárního systému očekávat, jak povrch Merkuru tak i Měsíce jsou jimi totiž pokryty výrazně víc, a to mají menší gravitaci, která k tělesu přitáhne méně asteroidů a komet. Znamená to, že by na Venuši mohly probíhat procesy, které materiál na jejím povrchu recyklují v roztaveném nitru planety?

"Máme nyní silné důkazy pro nedávné erupce na Venuši", říká Suzanne Smrekar, vědkyně v JPL, laboratoři NASA v Kalifornii, která se se svými kolegy zaměřila na tři oblasti na Venuši, které geologicky připomínají na Zemi velmi aktivní Havajské ostrovy. Analýzou dat z kamery VIRTIS umístěné na orbitální sondě Venus Express, zjistili, že oblasti kolem vrcholků tamních skalnatých výběžků mají jinou kompozici než jejich okolí.

Na Zemi láva ze sopečných erupcí reaguje s plyny v atmosféře a chemickými reakcemi mění své složení. Podobné procesy by měly probíhat i na Venuši, dokonce by mohly být i výraznější než na Zemi, díky vysokým teplotám, tlaku a hustotě její atmosféry. Už jen díky tomu, že jsou změny v kompozici detekovatelné, se vědci domnívají, že jde o důkaz nedávné aktivity, protože zatím nestihlo dojít k erozi. Podle odhadů by mohlo jít o erupce staré zhruba 2,5 milionu let, velmi pravděpodobně mladší. Ačkoliv se to může zdát příliš dlouhá doba, z pohledu života planety je to velmi nedávno.

Je však třeba mít stále na paměti, že nevyvratitelné důkazy doposud vědci nemají a pouze se snaží ze získaných dat extrapolovat reálnou situaci na vzdálené planetě. Nedostatek kráterů lze totiž vysvětlit také velmi hustou atmosférou, která chrání povrch od velkého množství asteroidů. Data ze sondy Venus Express zase udávají pouze světelnou odrazovost materiálu na povrchu, podle které vědci usuzují, že indikuje odlišné složení hornin. V otázce aktivní geologie planety Venuše tedy zůstává množství nevyjasněných faktů. S jistotou zatím nelze zjistit, zda aktuálně na povrchu Venuše existují aktivní lávové proudy nebo ne, na konečné zodpovězení otázky si tedy budeme muset, podobně jako u planety Mars, počkat na další měření vesmírných sond.