Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

28. 1. 2021
VenušeAtmosféry planetHledání životaALMA

Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.

Venuše

Venuše Sousední planeta Venuše zachycená v roce 1974 vesmírnou sondou Mariner 10.



Data posbíraná radioteleskopy JCMT a ALMA ukazovala absorpční čáry, které vědci původně interpretovali jako způsobené přítomností fosfanu. Jeho přítomnost ale nebyla snadno vysvětlitelná, na Zemi jej vytváří bakterie nebo průmyslová výroba.

Nová analýza nyní ukazuje, že stejná pozorovaná data by mohla být způsobena také přítomností oxidu siřičitého. Obě látky produkují podobné absorpční čáry v blízkosti frekvence 266,94 GHz. Vědci se původně přiklonili k fosfanu, protože předpokládali nízký podíl oxidu siřičitého. Data z radioteleskopu ALMA ale zřejmě byla zkreslena fenoménem označovaným jako spektrální liniová difuze, která uměle zeslabila jeho signál.

Alternativní interpretace absorpčních linií v atmosféře Venuše poskytuje jednodušší vysvětlení. Vědecká komunita nicméně nadále zkoumá zmíněný signál a hledá jeho nejpravděpodobnější příčiny. Nové informace by měly přinést také nové vědecké mise k sousední planetě, které jsou v následujících letech plánovány:

    
  
  • Mise společnosti Rocket Lab
    • 
  
  • Venera-D
    • 
  
  • Shukrayaan-1
    • 
  
  • průlety sond mířících k Merkuru nebo Slunci
    •
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 9. 2020 Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

        
        Fosfan (PH3) na Zemi produkují mikroorganismy žijící v prostředí bez kyslíku. V oblacích Venuše byl detekován pomocí spektrální analýzy v datech z James Clerk Maxwell Telescope na Havaji a observatoře ALMA v Čile.

Odhadované množství (20 molekul na miliardu částic) sice není mnoho, ale pořád je to příliš velká koncentrace na to, aby šla vysvětlit známými nebiologickými procesy. Na druhou stranu bakterie na Zemi jsou schopny produkovat fosfan ve výrazně větším množství. Vědci však sami říkají, že je nutné získat další data, aby bylo možné s jistotou říct, jak se fosfan do atmosféry Venuše dostal. 

Existuje-li na Venuši nějaký život, pravděpodobně se nenachází na jejím povrchu. Panují zde totiž doslova toxické podmínky, ve kterých dlouho nevydrží ani vesmírné sondy. Ke Kromě velmi kyselého prostředí zde panuje vysoký tlak (až 100 atmosfér), a teploty přes 450 °C. Nejdéle na povrchu vydržela fungovat sovětská sonda Venera 13, která se odmlčela po dvou hodinách od přistání.

Za to vysoko v oblacích Venuše by mohly být podmínky pro život příznivější. Zhruba v 50 kilometrech nad povrchem jsou teploty a tlak srovnatelné s prostředím na povrchu naší planety. I když složení atmosféry je i v těchto výškách pořád výrazně toxické, vědci spekulují, že život by mohl existovat právě zde. Šlo by pravděpodobně o extrémofylní bakterie, kterým takové prostředí vyhovuje.

To vše je ale prozatím pouhá spekulace. Stále je možné, že fosfan vzniká nějakým nebiologickým procesem, který zatím neznáme. Prostředí na Venuši se od toho na naší planetě výrazně liší a lišit se budou také chemické procesy, které v něm probíhají.

V blízké budoucnosti je plánováno hned několik vesmírných misí k Venuši, které by mohly vnést do otázky světlo. Jednou z nich je iniciativa majitele společnosti Rocket Lab, který by chtěl na Venuši poslat soukromou sondu. Vlastní mise připravují také Rusko (Venera-D) a Indie (Shukrayaan-1) a na dalších možných konceptech se pracuje v ESA i NASA. 
        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Venuše

Parker solar probe pořídila překvapivý snímek nočního povrchu Venuše
4. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Parker Solar Probe zachytila noční stranu Venuše při svém třetím průletu kolem planety. Mise, která se primárně soustředí na Slunce, tak přináší vědecké poznatky také o sousední planetě. K Venuši se sonda během svojí mise přiblíží ještě nejméně 4x, aby upravila svou trajektorii a přiblížila se Slunci ještě víc.

celý článek

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci
4. 1. 2021

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

Indie se chystá vyslat vesmírnou sondu k Venuši
1. 12. 2020

Indická vesmírná organizace ISRO se chystá v prosinci 2024 poslat vesmírnou sondu k Venuši. Původně plánovala start mise Shukrayaan v polovině roku 2023, ale pandemie koronaviru způsobila odložení o více než rok. Na misi se kromě indických organizací buou podílet také instituce z Francie, Německa, Švédska a Ruska.

celý článek

Nová analýza dat ukazujících fosfan v oblacích Venuše, potvrdila jeho přítomnost, ale v menším množství
22. 11. 2020

Když tým vědců vedených Jane Greavesovou oznámil v září objev fosfanu v atmosféře Venuše, objevilo se několik oponujících studií. Závěry vědců vyvolaly ve světě velký zájem, přítomnost této látky by totiž mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová analýza dat z teleskopu ALMA fosfan v atmosféře Venuše potvrzuje, avšak v menším množství, než bylo v původní studii.

Podívejte se na videu, jak evropsko-japonská sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše
18. 10. 2020

Vesmírná sonda BepiColombo využila na svojí cestě k planetě Merkur gravitaci Venuše, aby korigovala svou oběžnou dráhu. Při tomto průletu 15. října operátoři mise využili příležitosti a vyzkoušeli některé z instrumentů určených pro průzkum Merkuru.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši
18. 8. 2020

Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Vědci pozorují v atmosféře Venuše jevy, které na žádné jiné planetě zatím nebyly zaznamenány
8. 8. 2020

V hloubi husté atmosféry Venuše, pouhých 50 kilometrů nad povrchem se vyskytuje narušení mraků dlouhé až 7 500 kilometrů. Tento jev nyní vědci zpětně identifikovali na snímcích starých 35 let. Extrémně hustá atmosféra sousední planety tak získává další unikát - podobný jev totiž na jiné planetě zatím pozorovaný nebyl.

celý článek