Podle renomovaného astronoma z Harvardu jsme ve vesmíru sami. Skutečně je tomu tak?

25. 01. 2011

Hledání života Astrobiologie Exoplanety

Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která se mnohým už natolik ohrála, že ji raději ignorují. Obecně vědci zabývající se astrobiologií říkají, že vesmír je příliš velký a rozmanitý na to, abychom v něm byli samotní. Frank Drake, profesor astronomie a astrofyziky, dokonce vytvořil rovnici, která po dosazení několika neznámých určí pravděpodobnost zda jsou lidé skutečně jedinou existující civilizací. To vše jsou ale pouhé dohady a odhady, nic víc.

Exoplaneta, horký Jupiter

Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu. Na obrázku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od něj ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.

Image credit:

Otázka existence mimozemského života je při současném lidském vědění a úrovni technologií nezodpověditelná. Skutečně tedy nemá smysl se snažit na ni odpovědět nebo se snažit přijít na číslo, které by nám snad řeklo, zda je pravděpodobnější, první nebo druhá varianta odpovědi. Různé formy odpovědí se ale neustále objevují a snaží se ostatní přesvědčit o své pravdě, nebo alespoň o své pravděpodobnosti.

Aktuálně se do médií dostalo vyjádření údajného předního amerického astronoma a zkušeného astrofyzika z Harvard-Smithsonian centra pro Astrofyziku v Cambridge, doktora Howarda Smithe, který věří, že ve vesmíru je lidstvo osamoceno. Přesvědčují ho o tom vlastnosti doposud objevených asi pěti set exoplanet. Článek vyšel 23. ledna v britském deníku Daily Telegraph. Bohužel se nám nepodařilo získat jeho konkrétní slova, pouze článek, který je uveden ve zdrojích. 

Doposud známé exoplanety existují v takových podmínkách, že život jak jej známe by na nich skutečně existovat nemohl. Plynní obři rotující kolem své hvězdy blíže než je Merkur Slunci nebo exoplanety rotující v oblastech nesnesitelné radiace jsou podmínky, ve kterých by nepřežil zřejmě žádný organimsus ze Země. Podle takového nereprezentativního vzorku exoplanet ale nelze hodnotit ty, které jsme doposud nebyli schopni s našimi technologiemi objevit. Je překvapivé, že vědec takového formátu jako je profesor Smith nevzal v úvahu exoplanety, které teprve objevíme. Dokonce ani různé formy života, protože nikde není psáno, že život ve vesmíru by měl být stejný jako na naší planetě?

Mnozí vědci dokonce věří tomu, že živé organismy budou nalezeny na měsících obřích planet Sluneční soustavy jako je Europa u Jupiteru nebo Enceladus u Saturnu. Jsou i tací, kteří stále ještě doufají v pozůstatky života na Marsu. Jediné co dnes ale můžeme s jistotou říct je, že opravdu nic nevíme.