Vesmírná mise Queqiao-2

Vzorky z čínské mise odhalují nový zdroj vody na Měsíci

Vědci objevili nový zdroj vody v měsíčních vzorcích přivezených z čínské mise Chang'e 5. Molekuly vody se ukrývaly izolované v malých skleněných kuličkách v měsíčním prachu a zřejmě vznikly v místech dopadu meteoritů.

1. březen 2022

Čínský rover našel na povrchu Měsíce průhledné skleněné kuličky

Čínský rover Chang´e 4 narazil na povrchu odvrácené strany Měsíce na kuličky ze skla. Podle fotografií jsou nejméně dvě z nich zřetelně průsvitné, což vědci v tomto regionu nečekali. Podobný nález se na Měsíci ještě nepodařil.

11. leden 2022

Čínský lunární rover Yutu 2 vyfotil na Měsíci podivný hranatý útvar z blízka, jedná se o kámen

Rover Yutu 2 je součástí čínské mise Chang'e 4 a od ledna 2019 zkoumá odvrácenou stranu Měsíce. V listopadu Yutu 2 zachytil na severním horizontu nezvyklý útvar, který připomíná kostku. V době pořízení prvního snímku byl rover asi 80 metrů daleko a čínská vesmírná agentura jej poslala blíž, aby objekt prozkoumal. Nově zveřejněné snímky prozradily, že se nakonec jednalo o obyčejný kámen na povrchu Měsíce.

11. říjen 2021

Čínská sonda Chang’e 5 přivezla na Zemi nejmladší měsíční materiál

Analýza měsíčních hornin přivezených čínskou vesmírnou sondou Chang’e 5 ukázala, že pochází z lávy, která na Měsíci tekla před necelými 2 miliardami let. Jedná se o nejmladší lunární materiál, který mohli vědci z blízka prozkoumat. Podobné stáří už vědci odhadovali analýzou kráterů z oběžné dráhy, ale potvrdit jej mohli až zkoumáním dovezených vzorků.

1. květen 2021

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

22. březen 2021

Sonda z čínské mise Change 5 dorazila do Lagrangeova bodu v rámci své prodloužené mise

Vesmírná sonda, která koncem loňského roku dopravila vzorky hornin z Měsíce na oběžnou dráhu Země, dorazila k Lagrangeovu bodu L1 systému Země-Slunce. Na své prodloužené misi zamířila sonda z okolí Země směrem ke Slunci do místa, kde se gravitace naší planety a hvězdy vzájemně vyrovnává. Bude zde provádět různé manévry a pozorovat Slunce. Čínská vesmírná agentura zvažuje další cíl pro tuto sondu.

2. leden 2020

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

27. prosinec 2020

Nový způsob počítání kráterů na Měsíci pomocí umělé inteligence přinesl zatím jejich největší počet

Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.

22. prosinec 2020

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

16. prosinec 2020

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.