21. června 2021
Kvantová fyzikaVědcům se podařilo přivést do kvantového stavu zrcadla observatoře gravitačních vln LIGO
Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou pokouší tyto vibrace zastavit, aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se nicméně vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.
14. června 2021LHCV urychlovači LHC pod Alpami vědci poprvé detekovali neutrina z kolizí protonů
Vědcům v CERNu se podařilo poprvé detekovat kandidáty na neutrina, subatomární částice, které běžně procházejí hmotou zcela bez interakce. Neutrina vznikají ve hvězdách v supernovách, ale také v kolizích v urychlovači částic pod Alpami. Jedná se o první detekci neutrin při kolizích protonů v urychlovači. Nový postup umožní vědcům lépe pochopit, co se při těchto kolizích ve skutečnosti děje.
11. června 2021Raný vesmírTeoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru
Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po Velkém třesku? Podle nové studie by to mohlo jít prostřednictvím dnes teoretických částic - axionů.
22. května 2021HvězdyVzácná kategorie M podtrpaslíků se dál člení na dvě odlišné skupiny hvězd
Většina hvězd v okolí Slunce jsou červení trpaslíci (spektrální třída M), kteří zpravidla dosahují hmotnosti mezi 10 - 40 % Slunce. Mezi nimi se vzácně vyskytují ještě podtrpaslíci, hvězdy s nízkou zářivostí. Nový výzkum na základě dat z mapovacích projektů SDSS a LAMOST ukazuje, že kromě hvězd blízkých červeným trpaslíkům se občas objevují také hvězdy, které se od nich liší hned několika parametry.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczLidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
20. 5. 2021HvězdyAstronomové zpřesnili limit pro množství teoretických antihmotových hvězd v Mléčné dráze
20. 5. 2021 Při práci s mapou zdrojů gama záření z teleskopu Fermi vědci identifikovali 14 objektů, které se od ostatních liší. Vykazují známky, které by vědci očekávali od antihmotových hvězd, tedy hvězd tvořených atomy antihmoty. Zatím je podle vědců spíš nepravděpodobné, že by skutečně šlo o
8. 4. 2021Částicová fyzikaRychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly
8. 4. 2021 Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří
8. 4. 2021FyzikaUměle vyrobené diamanty se šestiúhelníkovou strukturou jsou tvrdší než ty přírodní
8. 4. 2021 Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě vyskytují
26. 3. 2021GaiaV nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty
26. 3. 2021 Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla
18. 2. 2021Mléčná dráhaPrvní detekce rozptýleného gama záření s energií blížící se jednomu petaelektronvoltu
18. 2. 2021 Mléčná dráha září v gama záření s energiemi vyššími než cokoliv, co dokáží vědci vyprodukovat na Zemi, nebo, co do dnes pozorovali ve vesmíru. Gama záření detekované prostřednictvím čínské observatoře Tibet AS-gamma experiment má podle nové studie poprvé energie dosahující téměř
10. 2. 2021ExoplanetyAnalýza archivních dat odhalila neznámý horký Neptun ve vzdálenosti 186 světelných let
10. 2. 2021 Analýzou archivních dat s radiální rychlostí hvězd se vědcům podařilo objevit novou exoplanetu z kategorie horkých Neptunů. Planeta s označením HD 183579b se nachází u hvězdy podobné Slunci ve vzdálenosti 186 světelných let.
8. 2. 2021FyzikaVědci poprvé detailně prozkoumali vzácný element Einsteinium a jeho vazby s ostatními prvky
8. 2. 2021 Element Einsteinium byl objeven v roce 1952 v radioaktivním spadu vzniklém při výbuchu termonukleární bomby. Od té doby ale nebyl příliš zkoumán, protože se jej nepodařilo vyrobit dostatečně velké množství. To se nyní změnilo s novým přístupem v laboratořích univerzit Berkley a Stanford. Vědci
Fyzika
LIGO, Livingston
Fyzika
Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.
Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou pokouší tyto vibrace zastavit, aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se nicméně vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.
Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří mezi ně gravitace, elektromagnetická síla a silná a slabá jaderná síla. Chování subatomárních částic muonů v urychlovači nicméně naznačuje existenci síly páté, o které toho zatím moc nevíme.
Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.
Element Einsteinium byl objeven v roce 1952 v radioaktivním spadu vzniklém při výbuchu termonukleární bomby. Od té doby ale nebyl příliš zkoumán, protože se jej nepodařilo vyrobit dostatečně velké množství. To se nyní změnilo s novým přístupem v laboratořích univerzit Berkley a Stanford. Vědci tak se zhruba 250 nanogramy Einsteinia poprvé změřili jeho interakci s ostatními atomy a molekulami.