Fyzikům z Yale University se podařilo vyrobit časové krystaly - specifickou formu hmoty, která se kromě prostorových dimenzí definuje také v dimenzi časové. Na rozdíl od běžných krystalů, jejichž atomární struktura se periodicky opakuje v prostoru a v čase je neměnná, se u časových krystalů opakuje také v čase. Jde o teprve druhý experiment, který pozoroval oddělené časové krystaly (Discrete Time Crystals - DTC) v pevném skupenství. Výsledky výzkumu byly publikovány ve dvojici vědeckých studií v magazínech Physical Review Letters a Physical Review B.
Francouzským a německým vědcům se podařilo dosáhnout rekordně nízké teploty v laboratorních podmínkách. Pomocí laserů snížili teplotu boseho-einteinova koncentrátu na 38 pikokelvinů. Jde o pouhý zlomek stupně nad absolutní nulou (0 K, -273,15 °C), která představuje nejnižší dosažitelnou teplotu.
Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou dobu pokouší tyto vibrace zastavit (uvést objekt do tzv. základního pohybového módu), aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.
Vědcům se v experimentu podařilo prokázat novou formu světla, kdy se jednotlivé fotony vážou do trojic. Vytvořené trojfotony tvoří základ doposud neprobádané fotonické hmoty, která zatím nebyla pozorována ani v přírodě, ani v experimentech. Tento úspěch by mohl vést k použití fotonů v kvantových výpočtech, nebo dalším, doteď netušeným, možnostem. Výsledky týmu vědců z MIT, Harvard University a dalších institucí vedeném Vladanem Vuletićem a Mikhailem Lukinem byly publikovány v únorovém čísle magazínu Science.
Vědci na Amherst College (USA) a Aalto University (FIN) vytvořili poprvé třídimenzionální skyrmion v Boseho-Einsteinově kondenzátu. Skyrmion je částice, která byla teoreticky předpovězena před 40 lety, ale až nyní se ji podařilo prokázat empiricky. Tato částice má určité vlastnosti podobné kulovému blesku a vědci chtějí s pomocí tohoto výzkumu nejen poznat lépe tento fenomén, ale také zjistit, zda by nešel využít například ve fúzních reaktorech.