Astronomům se pomocí teleskopu Parkes v Austrálii podařilo zachytit rádiový signál, který k nám přišel od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ zatím není známý a objevil se pouze jednou. Vědci, kteří hledají známky vyspělých civilizací ve vesmíru, jsou nadšení, ale zároveň upozorňují, že možných vysvětlení původu signálu bude jistě více.
Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.
Když v září 2020 vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.
Vědcům z University of Florida se podařilo vypěstovat rostliny v půdě, kterou přivezli astronauti při misích Apollo 11, 12 a 17 z Měsíce. Tento objev by mohl pomoci budoucím astronautům, kteří by se na povrch Měsíce mohli vrátit už v roce 2025. Při svém výzkumu vědci také zjistili, že v regolitu, který byl delší dobu vystavený kosmickému záření na povrchu Měsíce, se rostlinám daří hůř.
Život se na Zemi nachází na různých místech, a to i v extrémních podmínkách, kde bychom jej nečekali. Mohlo by to znamenat, že by i případný život mimo naši planetu mohl obývat na první pohled nehostinná prostředí. Podle nově publikované studie by tak mohly existovat živé organismy také na bludných planetách, tedy planetách, které neobíhají žádnou hvězdu a volně putují mezihvězdným prostorem.