Pozorování Jupiterova měsíce Kalisto naznačují, že jeho atmosféra by měla obsahovat kyslík. Avšak způsob, jak se do ní dostává a jak se v ní udržuje, zatím není znám. Nový výzkum se nyní zaměřil na produkci kyslíku prostřednictvím radiolýzy v exponovaných ledových oblastech měsíce.
Kalisto je druhý největší měsíc u planety Jupiter a třetí největší ve sluneční soustavě. Jeho poloměr je 2 410 kilometrů (Měsíc u Země má poloměr 1 737 km a Ganymede, největší měsíc u Jupitera, má 2 634 km). Kalisto má ve sluneční soustavě povrch nejvíce posetý krátery, což značí jeho stáří.
Tento proces je způsoben interakcí plazmatu z magnetosféry Jupitera s vodním ledem na povrchu měsíce. Molekula vody se při něm rozpadá na vodík a kyslík. Výsledky výzkumu nicméně ukázaly, že produkce kyslíku prostřednictvím radiolýzy nevytvoří dostatečně hustou atmosféru ve srovnání s hustotou odvozenou z pozorování o asi 2-3 řády. Rozuzlení této záhady tak zřejmě nebude možné, dokud se k Jupiteru nedostanou nové sondy JUICE a Europa Clipper. Jejich nová pozorování by mohla vědcům poskytnout dostatek informací pro identifikaci konkrétních procesů, které kyslík na Kalisto vytváří.