Evropa se chystá k Jupiteru, komise doporučila ESA novou vlajkovou misi k obří planetě

Výbor pro vědecký program Evropské vesmírné agentury doporučil ESA jako další vlajkovou loď misi k planetě Jupiter, která by důkladně prozkoumala některé z jejích měsíců. Mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) by odstartovala po roce 2020 a jejím primárním cílem by měly být měsíce Europa, Ganymede a Callisto.

Ganymede

Ganymede Největší měsíc sluneční soustavy krouží kolem planety Jupiter. Je o 8 % větší než planeta Merkur a kolem své mateřské planety obletí jednou za 8 dní. Snímek pořídila sonda Voyager 2.



Jedná se zatím pouze o doporučení, rozhodnutí o realizaci mise JUICE ještě nepadlo, dostala se však před své konkurenty. Kromě výpravy k Jupiteru zvažuje ESA výstavbu gravitační observatoře NGO (New Gravitational wave Observatory), menší verzi zrušené mise LISA, která by se pomocí tří synchronizovaných satelitů pokoušela o detekci gravitačních vln. Další misí, která by se mohla po roce 2020 dočkat realizace je pak ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics, mise byla dříve označovaná také jako IXO). Největší rentgenový teleskop by zkoumal vzdálené objekty od černých děr po kupy galaxií v bezprecedentním detailu.

Někteří experti jsou z doporučení komise zklamaní a považují to za prohru astrofyziky vůči planetárnímu výzkumu. ESA už má ve vesmíru několik teleskopů pozorujících vesmír v různých vlnových délkách elektromagnetického spektra, detektor gravitačních ale zatím ve vesmíru žádný není. Zdá se, že se Evropská vesmírná agentura se hodlá více soustředit na planetární výzkum, v roce 2016 a 2018 plánuje vyslat vesmírné sondy k Marsu a pokud uspěje návrh mise JUICE, pár let na to poletí další družice k největší planetě ve sluneční soustavě.

Planeta Jupiter astronomy vždy fascinovala, a nejen sama sebou ale i svými rozmanitými měsíci. První vesmírné sondy kolem ní pouze proletěly, až v roce 1995 dorazila k planetě sonda NASA Galileo. Ta byla osm let poté na konci mise navedena do atmosféry planety a od té doby je planeta Jupiter opět bez umělé družice. V roce 2016 by dorazí k Jupiteru další sonda NASA Juno, která se na cestu vydala už loni, předmětem jejího zkoumání bude samotná planeta. 

Stále však ve vědecké komunitě existuje touha prozkoumat měsíce planety, na některých z nich by totiž mohla existovat voda v kapalném stavu a umožňovat tak existenci života. Nejvýraznější z nich je Europa, měsíc pokrytý ledovou vrstvou plnou puklin, které naznačují existenci oceánu pod ledem. Měření sondy Galileo naznačuje možnost existence podpovrchových jezer také na měsících Callisto a největším měsíci v celé sluneční soustavě, Ganymede.

Existovalo hned několik návrhů misí, které by zkoumaly měsíce u planety Jupiter, víceméně ze všech ale sešlo a reálnou šanci má aktuálně zřejmě pouze JUICE. NASA měla v plánu misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), která měla zkoumat stejnou trojici měsíců, agentura ale změnila svou politiku a přesunula finance do vývoje vesmírných lodí pro astronauty, v roce 2006 byla mise JIMO zrušena. Dalším návrh nesl jméno EJSM/Laplace a mělo jít o společný počinem ESA a NASA, s možností připojení Japonska a Ruska. Rozpočtová omezení ale donutila NASA odstoupit, čímž v podstatě došlo ke zrušení celé mise. 

Evropská vesmírná agentura se ale možnosti na prozkoumání měsíců planety Jupiter nevzdává. Svou část EJSM transformovala do samostatné mise a JUICE je aktuálně jedinou misí k Jupiteru, která má šanci uspět v boji o financování. Podle aktuálních plánů by mohla mise odstartovat v roce 2022, k Jupiteru by sonda dorazila v roce 2030 a tři roky na to by vstoupila na oběžnou dráhu Ganymede.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Jupiter

Teleskop Hubble objevil první známky vodních par na jupiterovu měsíci Ganymede

Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje data ze sondy Juno, která planetu Jupiter obíhá. Už za rok by měla ke Ganymede odletět také evropská sonda JUICE, která jako první vstoupí na jeho oběžnou dráhu.

celý článek

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy

Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.

celý článek

Radiace a impakty na Europě ovlivňují materiál do hloubky nejméně 30 centimetrů pod povrch

Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve větší hloubce. Tento výzkum pomůže vědcům lépe připravit vesmírnou sondu Europa Clipper, která by se měla k Europě vydat v roce 2024.

celý článek

Sonda Juno zkoumá rádiové vlny v magnetosféře Jupitera: vznikají díky materiálu ze sopečného měsíce Io

Vědcům se podařilo identifikovat zdroj silných rádiových emisí v magnetickém poli planety Jupiter. Vznikají při interakci materiálu z malého měsíce Io a silného magnetického pole planety. Data ze sondy Juno také ukázala, že elektrony, které tyto emise generují, mají až 23x vyšší energii, než se doposud uvažovalo.

celý článek

Proleťte se nad největším měsícem a planetou ve sluneční soustavě v animaci z nejnovějších dat

7. června proletěla orbitální sonda Juno kolem Ganymede a o den později kolem planety Jupiter. Přístroje na palubě tento průlet zaznamenaly a členové vědeckého týmu mise z něj vytvořili animaci. Můžete se tak proletět systémem největší planety sluneční soustavy a prohlédnout si povrch Ganymede o oblaka v atmosféře Jupitera z blízka. Měsíc Ganymede svou gravitací ovlivnil oběžnou dráhu sondy a zkrátil její oběh kolem Jupiteru z 53 na 43 dní.

celý článek

Vědci vyřešili 40letou záhadu jupiterových rentgenových polárních září

Vědecký tým z University College London vyřešil dekády starou záhadu, jak na planetě Jupiter vznikají záblesky rentgenové radiace. Tyto záblesky jsou součástí polárních září planety, které vznikají při interakci magnetického pole se slunečním větrem. Konkrétní mechanismus však doposud vědcům unikal. Podle nové studie jsou rentgenové záblesky způsobeny vibracemi v magnetických siločarách Jupiteru.

celý článek

U planety Jupiter byl objeven dosud neznámý měsíc

Amatérský astronom Kai Ly objevil v datech z teleskopu CFHT nový měsíc planety Jupiter. Je součástí skupiny asi dvaceti retrográdních měsíců Carme, které zřejmě pochází z jednoho tělesa. Počet známých měsíců Jupitera se tak zvýšil na 80. Celkem by však planetu mohlo obíhat až 6 stovek objektů s průměrem aspoň 800 metrů.

celý článek