Výbor pro vědecký program Evropské vesmírné agentury doporučil ESA jako další vlajkovou loď misi k planetě Jupiter, která by důkladně prozkoumala některé z jejích měsíců. Mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) by odstartovala po roce 2020 a jejím primárním cílem by měly být měsíce Europa, Ganymede a Callisto.
Mise | Start | Status |
---|---|---|
JUICE | 14. 4. 2023 | Probíhá |
Jedná se zatím pouze o doporučení, rozhodnutí o realizaci mise JUICE ještě nepadlo, dostala se však před své konkurenty. Kromě výpravy k Jupiteru zvažuje ESA výstavbu gravitační observatoře NGO (New Gravitational wave Observatory), menší verzi zrušené mise LISA, která by se pomocí tří synchronizovaných satelitů pokoušela o detekci gravitačních vln. Další misí, která by se mohla po roce 2020 dočkat realizace je pak ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics, mise byla dříve označovaná také jako IXO). Největší rentgenový teleskop by zkoumal vzdálené objekty od černých děr po kupy galaxií v bezprecedentním detailu. Někteří experti jsou z doporučení komise zklamaní a považují to za prohru astrofyziky vůči planetárnímu výzkumu. ESA už má ve vesmíru několik teleskopů pozorujících vesmír v různých vlnových délkách elektromagnetického spektra, detektor gravitačních ale zatím ve vesmíru žádný není. Zdá se, že se Evropská vesmírná agentura se hodlá více soustředit na planetární výzkum, v roce 2016 a 2018 plánuje vyslat vesmírné sondy k Marsu a pokud uspěje návrh mise JUICE, pár let na to poletí další družice k největší planetě ve sluneční soustavě. Planeta Jupiter astronomy vždy fascinovala, a nejen sama sebou ale i svými rozmanitými měsíci. První vesmírné sondy kolem ní pouze proletěly, až v roce 1995 dorazila k planetě sonda NASA Galileo. Ta byla osm let poté na konci mise navedena do atmosféry planety a od té doby je planeta Jupiter opět bez umělé družice. V roce 2016 by dorazí k Jupiteru další sonda NASA Juno, která se na cestu vydala už loni, předmětem jejího zkoumání bude samotná planeta. Stále však ve vědecké komunitě existuje touha prozkoumat měsíce planety, na některých z nich by totiž mohla existovat voda v kapalném stavu a umožňovat tak existenci života. Nejvýraznější z nich je Europa, měsíc pokrytý ledovou vrstvou plnou puklin, které naznačují existenci oceánu pod ledem. Měření sondy Galileo naznačuje možnost existence podpovrchových jezer také na měsících Callisto a největším měsíci v celé sluneční soustavě, Ganymede. Existovalo hned několik návrhů misí, které by zkoumaly měsíce u planety Jupiter, víceméně ze všech ale sešlo a reálnou šanci má aktuálně zřejmě pouze JUICE. NASA měla v plánu misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), která měla zkoumat stejnou trojici měsíců, agentura ale změnila svou politiku a přesunula finance do vývoje vesmírných lodí pro astronauty, v roce 2006 byla mise JIMO zrušena. Dalším návrh nesl jméno EJSM/Laplace a mělo jít o společný počinem ESA a NASA, s možností připojení Japonska a Ruska. Rozpočtová omezení ale donutila NASA odstoupit, čímž v podstatě došlo ke zrušení celé mise. Evropská vesmírná agentura se ale možnosti na prozkoumání měsíců planety Jupiter nevzdává. Svou část EJSM transformovala do samostatné mise a JUICE je aktuálně jedinou misí k Jupiteru, která má šanci uspět v boji o financování. Podle aktuálních plánů by mohla mise odstartovat v roce 2022, k Jupiteru by sonda dorazila v roce 2030 a tři roky na to by vstoupila na oběžnou dráhu Ganymede.