Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

Europa, podpovrchové jezero a oceán

Europa, podpovrchové jezero a oceán Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.



V nově publikované studii v magazínu Geophysical Research Letters se vědci změřili na interakci mezi velkými měsíci planety Jupiter. Jejich vzájemná interakce by mohla způsobovat podstatnou část zahřívání jejich nitra. Tím by do značné míry mohly být udržovány předpokládané podpovrchové oceány.

Mechanismus, který za zahříváním měsíců stojí, je slapová rezonance. Ta vzniká při orbitální rezonanci, kdy jsou synchronizované oběžné dráhy těles. To vyvolává pravidelné vibrace, které vedou k zahřívání. 

Tato studie vědcům pomůže vysvětlit evoluci celého systému planety Jupiter. Zároveň může naznačit, jak se vyvíjí podobné systémy u dalších hvězd. 
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Jupiter

Teleskop Hubble objevil první známky vodních par na jupiterovu měsíci Ganymede

Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje data ze sondy Juno, která planetu Jupiter obíhá. Už za rok by měla ke Ganymede odletět také evropská sonda JUICE, která jako první vstoupí na jeho oběžnou dráhu.

celý článek

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy

Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.

celý článek

Radiace a impakty na Europě ovlivňují materiál do hloubky nejméně 30 centimetrů pod povrch

Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve větší hloubce. Tento výzkum pomůže vědcům lépe připravit vesmírnou sondu Europa Clipper, která by se měla k Europě vydat v roce 2024.

celý článek

Sonda Juno zkoumá rádiové vlny v magnetosféře Jupitera: vznikají díky materiálu ze sopečného měsíce Io

Vědcům se podařilo identifikovat zdroj silných rádiových emisí v magnetickém poli planety Jupiter. Vznikají při interakci materiálu z malého měsíce Io a silného magnetického pole planety. Data ze sondy Juno také ukázala, že elektrony, které tyto emise generují, mají až 23x vyšší energii, než se doposud uvažovalo.

celý článek

Proleťte se nad největším měsícem a planetou ve sluneční soustavě v animaci z nejnovějších dat

7. června proletěla orbitální sonda Juno kolem Ganymede a o den později kolem planety Jupiter. Přístroje na palubě tento průlet zaznamenaly a členové vědeckého týmu mise z něj vytvořili animaci. Můžete se tak proletět systémem největší planety sluneční soustavy a prohlédnout si povrch Ganymede o oblaka v atmosféře Jupitera z blízka. Měsíc Ganymede svou gravitací ovlivnil oběžnou dráhu sondy a zkrátil její oběh kolem Jupiteru z 53 na 43 dní.

celý článek

Vědci vyřešili 40letou záhadu jupiterových rentgenových polárních září

Vědecký tým z University College London vyřešil dekády starou záhadu, jak na planetě Jupiter vznikají záblesky rentgenové radiace. Tyto záblesky jsou součástí polárních září planety, které vznikají při interakci magnetického pole se slunečním větrem. Konkrétní mechanismus však doposud vědcům unikal. Podle nové studie jsou rentgenové záblesky způsobeny vibracemi v magnetických siločarách Jupiteru.

celý článek

U planety Jupiter byl objeven dosud neznámý měsíc

Amatérský astronom Kai Ly objevil v datech z teleskopu CFHT nový měsíc planety Jupiter. Je součástí skupiny asi dvaceti retrográdních měsíců Carme, které zřejmě pochází z jednoho tělesa. Počet známých měsíců Jupitera se tak zvýšil na 80. Celkem by však planetu mohlo obíhat až 6 stovek objektů s průměrem aspoň 800 metrů.

celý článek