V prvních datech z teleskopu JWST se zřejmě ukrývala zatím nejvzdálenější pozorovaná galaxie

Při seřizování jednotlivých zařízení teleskopu Jamese Webba došlo k pořízení fotografie, která obsahuje velmi zajímavý a velmi červený objekt. Jedná se o galaxii s označením GLASS-z13, kterou pozorujeme v době pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Studie, která vzdálenou galaxii analyzovala, ještě neprošla připomínkovým řízením, ve vědecké komunitě už přesto budí značný rozruch.

Mise	Start	Status
JWST	25. 12. 2021	Probíhá

Aktuálně

18:13 03.08.

Rekord nejvzdálenější galaxie byl opět pokořen. V nové studii vědci identifikovali objekt CEERS-93316, který teleskop vidí v době 250 milionů let po velkém třesku.

Vzdálenost objektů v raném vesmíru se měří pomocí rudého posuvu, tedy protažení vlnové délky světla v důsledku rozpínání vesmíru. Objekty potom pozorujeme v infračervené barvě. Podle nové studie má galaxie GLASS-z13 posuv kolem 13, což ji řadí mezi několik málo objektů s podobnou charakteristikou. Doposud nejvzdálenější galaxie HD1 má rudý posuv 13,3.

James Webb (JWST)

Teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST) je nový vlajkový teleskop NASA. Bude zkoumat vesmír hlavně v infračerveném spektru elektromagnetického záření s větším záběrem i vyšším rozlišením než má jeho předchůdce. 

Zrcadlo nového teleskopu je tvořeno 16 šestiúhelníkovými segmenty, které dohromady tvoří plochu o průměru 6,5 metru (sběrná plocha zrcadla je 25,4 m2). Celková sběrná plocha JWST je tak 6,5x větší než u teleskopu Hubble. K tomu je JWST vybaven také unikátním slunečním štítem, který má plochu srovnatelnou s tenisovým kurtem.

Oběžná dráha JWST
JWST bude zkoumat vesmír z lagrangeova libračního bodu L2 (na přímce Slunce - Země, bude teleskop 1,5 milionu kilometrů za naší planetou). 

Společný program USA, Evropy a Kanady
Evropská raketa Ariane 5 je jedním z příspěvků evropské vesmírné agentury ESA do programu, na kterém se kromě NASA podílí také kanadská vesmírná agentura CSA.

        
        
Nejvzdálenější galaxie
Galaxie HD1 se nachází miliardy světelných let daleko. Určení její aktuální vzdálenosti není zrovna snadné, vědecká studie nicméně uvádí, že její světlo pozorujeme z doby před 13,5 miliardami let (tedy asi jen 300 milionů let po Velkém třesku). I když světlo putuje vesmírem rychlostí světla, po tuto dobu se vesmír rozpínal a reálná vzdálenost je dnes mnohem větší.

Galaxie HD1 červenou barvou ve výřezu
Credit: Harikane et al.
Černá díra nebo první hvězdy
V související studii vědci odhadují, jak pozorované světlo vlastně vzniklo. Jedna z možností je supermasivní černá díra o hmotnosti 100 milionů Sluncí. Galaxie by nicméně mohla být z velké části tvořena první generací hvězd, které se doposud nepovedlo pozorovat přímo.
        Více informací