Astronomům vedeným Fabiem Pacuccim se podařilo identifikovat nejvzdálenější objekt ve vesmíru. Pozorované světlo opustilo galaxii označenou jako HD1 pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Galaxie má rudý posuv indikující zčervenání světla v důsledku rozpínání vesmíru 13,3. HD1 je o asi 100 milionů let starší než předchozí rekordman GN-z11.
Galaxie HD1 se nachází miliardy světelných let daleko. Určení její aktuální vzdálenosti není zrovna snadné, vědecká studie nicméně uvádí, že její světlo pozorujeme z doby před 13,5 miliardami let (tedy asi jen 300 milionů let po Velkém třesku). I když světlo putuje vesmírem rychlostí světla, po tuto dobu se vesmír rozpínal a reálná vzdálenost je dnes mnohem větší.
Galaxie HD1 červenou barvou ve výřezu
Credit: Harikane et al.
Černá díra nebo první hvězdy
V související studii vědci odhadují, jak pozorované světlo vlastně vzniklo. Jedna z možností je supermasivní černá díra o hmotnosti 100 milionů Sluncí. Galaxie by nicméně mohla být z velké části tvořena první generací hvězd, které se doposud nepovedlo pozorovat přímo.
16. 12. 2020 Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.
Galaxie GN-z11
GN-z11 je galaxie s výrazným rudým posuvem (z=11,09), jejíž objev byl publikován v roce 2016. Rudý posuv je výsledkem prodloužení vlnové délky světla, které z galaxie vychází.
Kde se nachází GN-z11?
Pozorované světlo k nám z galaxie GN-z11 letělo 13,4 miliard let, pozorujeme ji tedy pouhých 400 milionů let po Velkém třesku. Vesmír se nicméně po tuto dobu rozpínal a vzdálenost GN-z11 se tak o hodně zvětšila - až na aktuálních 32 miliard světelných let.
V takto krátké době po velkém třesku teprve vznikaly první hvězdy a galaxie. Záblesk detekovaný na takovou vzdálenost musel být obrovský a mohl by být evidencí evoluce prvních galaxií. Podle vědců by mohlo jít o záblesk gama záření - jev, který provází některé supernovy. Původně záblesk trval zhruba 20 sekund, rozpínání vesmíru jej ale po cestě k Zemi natáhlo na téměř 3 minuty. Díky rozpínání vesmíru se také natáhla vlnová délka záření, které se z gama záření proměnilo na blízké infračervené záření.
Záblesky gama radiace
Záblesky gama záření (GRB, Gamma-Ray Burst) jsou spíše vzácné, objevují se v typické galaxii jen několikrát za milion let. Narazit na něco takového u konkrétní galaxie je tedy téměř nemožné. Nově pozorovaný záblesk by tak mohl znamenat častější míru výskytu těchto jevů v raném vesmíru.
Předchozí nejstarší gama záblesk GRB 090429B nastal o 100 milionů let později. Záblesk z GN-z11 je tedy nejstarší známou detekovanou událostí.
Více informací