Českým a německým astronomům se podařilo objevit v bezprostřední blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhy výjimečně rychle se pohybující hvězdu. Objekt s označením S4716 oběhne supermasivní černou díru Sagittarius A* za 4 roky a přiblížuje se k ní na pouhých 100 AU.
Na výzkumu se podíleli vědci z Masarykovy Univerzity v Brně a University of Cologne. Podle Michaela Zajačka hvězda S4716 nemohla vzniknout v takové blízkosti černé díry a zřejmě se k ní dostala gravitační interakcí s ostatními hvězdami v jejím okolí.
Sagittarius A*
V jádrech galaxií se nacházejí supermasivní černé díry a jinak tomu není ani u Mléčné dráhy. V jejím středu leží objekt označovaný Sagittarius A*, který má podle odhadů hmotnost 4 milionů Sluncí. Samotná černá díra není už z principu pozorovatelná, kolem ní však rotuje vysokou rychlostí množství materiálu v akrečním disku, který produkuje intenzivní záření v různých částech elektromagnetického spektra. O něco dál obíhají černou díru masivní hvězdy a oblaka plynů a prachu, z jejichž pohybu lze zjistit další informace o objektu ve středu galaxie.
Střed Mléčné dráhy je bohužel pozorovatelný pouze z jižní polokoule Země, od nás lze vidět pouze vnější část disku naší galaxie. I proto vznikají právě na jižní polokouli obří observatoře, které na střed naší galaxie dobře vidí.
25. 2. 2018 Kolem supermasivní černé díry v jádru naší galaxie obíhá v bezprostřední blízkosti několik hvězd. Jedna z nich se na jaře tohoto roku přiblíží natolik, že by mělo být možné přímo pozorovat vliv intenzivní gravitace černé díry na tuto hvězdu. Jde o objekt označovaný jako S0-2 (někdy také S2, nebo Source 2). Astronomové hodlají této příležitosti využít pro potvrzení jednoho z aspektů Einsteinovy teorie obecné relativity, který říká, že světlo, které uniká intenzivní gravitaci, bude mít protaženou vlnovou délku.
Astronomům se za použití observatoře Keck na Havaji nedávno podařilo potvrdit, že sledovaná hvězda S0-2 není binární, což jim dává lepší podmínky pro pozorování tohoto efektu. Konkrétně se jim nepodařilo najít dostatečně masivního souputníka pozorované hvězdy, který by mohl plánovaná pozorování narušit. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.
Hvězda S0-2 má 15x větší hmotnost než Slunce a černou díru Sagittaruis A* oběhne jednou za 15,2 let. Její oběžná dráha ji zavede do vzdálenosti až 120 AU a do blízkosti 30 AU od středu Mléčné dráhy. A právě do nejbližšího bodu své orbity se hvězda dostane na jaře tohoto roku, kdy budou k centru naší galaxie upřeny mnohé teleskopy na jižní polokouli, odkud lze jádro Mléčné dráhy pozorovat.
Obecná teorie relativity předpovídá, že vlnová délka světla pocházejícího z objektu, který se nachází v oblasti velké gravitace, bude protažena. Při pozorování by tedy mělo dojít k posunu světla do červené barvy, která má delší vlnovou délku než ostatní barvy. Půjde o první měření svého druhu a vědci si od něj kromě potvrzení aktuálně přijímaných teorií slibují také zjištění více informací o hvězdě samotné, černé díře, kolem které obíhá, a také dalších objektech v jejich okolí.
Samozřejmě je třeba si uvědomit, že k dané události už došlo před více než 25 tisíci lety a zmiňované světlo je už dávno na cestě k Zemi. Slunce se totiž nachází 25 640 světelných let daleko od středu Mléčné dráhy.