Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Při nálezu signálu z prvních hvězd ve vesmíru se podařilo náhodou objevit také důkaz o existenci temné hmoty. Tvrdí to studie od profesora Rennana Barkana z Tel Aviv University, která vychází z jiné studie publikované výzkumníky z Arizona State University. Signál z počátků vesmíru má prokazovat existenci prvních hvězd a zároveň má být výsledkem interakce mezi běžnou hmotou a temnou hmotou, jejíž složení je doposud zahaleno tajemstvím.
Mise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.
Evropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.
Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.