Astronomové zachytili u blízké hvězdy EK Draconis výrazný výron koronální hmoty (CME). Hvězda je svou hmotností a teplotou podobná Slunci, takto silná erupce však u naší hvězdy nikdy zaznamenána nebyla. Podle nové studie byla erupce z roku 2020 na hvězdě EK Draconis až 10x silnější než dosavadní nejsilnější erupce pozorovaná u hvězdy podobné Slunci.
Sluneční erupce (solar flare)
Sluneční erupce je lokalizovaný výbuch intenzivního elektromagnetického záření. Dochází k nim hlavně ve slunečních skvrnách, ze kterých putují hlouběji do sluneční soustavy zhruba 0,1 % rychlosti světla. Na Zemi mohou silnější erupce ovlivnit rádiové vysílání. Erupce se dělí do tříd A, B, C, M a X (od nejslabší po nejsilnější). Často jsou doprovázeny tzv. výronem koronální hmoty.Výron koronální hmoty (CME)
Výron koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) je uvolnění materiálu z atmosféry hvězdy do jejího okolí. CME je fenomén úzce propojený se slunečními erupcemi. CME tvoří hlavně protony a elektrony ve formě plazmatu. Pokud tato vlna energeticky nabitých částic zasáhne Zemi, způsobí geomagnetickou bouři, která může vyvolat komplikace družicím na oběžné dráze a také vytváří silnější polární záři.
I na Slunci nastávají erupce, při tzv. výronu koronální hmoty je vyvržena hmota do okolí. Když míří směrem k Zemi může způsobit silnější polární záře nebo rušit komunikační družice. V porovnání s EK Draconis jsou ale sluneční erupce pouhé škytnutí. Mezi EK Draconis a Sluncem je jeden podstatný rozdíl: EK Draconis je výrazně mladší - má pouhých 100 milionů let, zatímco Slunce 4,5 miliardy. Vědci proto hvězdu berou jako analog velmi mladého Slunce. Tak silnou erupci dnes astronomové u Slunce neočekávají. Je nicméně možné, že se vyskytovaly v jeho mladších letech. Pokud ano, určitě ovlivňovaly vývoj na Zemi a dalších planetách.
|
EK Draconis | 112.4 ly | |||||||