Data z vesmírné sondy Cassini naznačují existenci podpovrchového oceánu na Měsíci Enceladus u planety Saturn. Orbitální sonda také prozkoumala gejzíry na jižním pólu tohoto malého ledového měsíce a našla v nich vodu, dusík a také stopy uhlovodíků jako je metan. Nová statistická analýza ukazuje, že geologické procesy samotné nestačí na vysvětlení detekovaného množství metanu a je třeba hledat jiné vysvětlení, jedním z nich je produkce metanu živými organismy.
Mise | Start | Status |
---|---|---|
Cassini | 15. 10. 1997 - 15. 8. 2017 | Ukončená: Úspěch |
Jeden z měsíců pána prstenců, Saturnu. Enceladus je dokonce možná zodpovědný za jeden z těchto prstenců. Na jižním pólu Enceladu byla zaznamenána geologická aktivita, v jejímž důsledku se do okolí měsíce dostává materiál z jeho nitra, kde vědci předpokládají existenci podpovrchového oceánu.
Pro analýzu materiálu z gejzírů vědci aplikovali nové matematické modely, které kombinují geochemii a mikrobiální ekologii. Jejich cílem bylo vysvětlit původ pozorovaných prvků a sloučenin. Jejich výsledky jsou slučitelné s existencí života v podpovrchovém oceánu Enceladu, nebo by musely být vysvětleny procesy, které ne Zemi neprobíhají. Metan na Zemi vzniká geologickými procesy i v živých organismech. Jeho detekce na jiných tělesech ve sluneční soustavě je proto pro vědce důležitá. Metan byl detekován také na Marsu roverem Curiosity. Jako pravděpodobnější se jeví jeho produkce nebiologickými procesy, i ta je však vědecky významná: naznačuje, že na daném místě probíhají komplexní procesy jako je například vulkanismus. Vědci předpokládají, že by na dně oceánu na Enceladu mohly existovat sopouchy podobné těm na Zemi. Z těchto malých geologických útvarů uniká horká voda obohacená o různé chemické sloučeniny. V jejich okolí na Zemi existuje navzdory nedostatku světla bohatý život. Ukazuje se tak, že živé organismy nemusí být závislé na sluneční energii, ale mohou si poradit i jinak.