Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.
Sirotčí, nebo bludné planety (rogue planet, free floating planet, interstellar planet, orphan planet) neobíhají žádnou hvězdu, pohybují se galaxií samy. Mohly se zrodit v blízkosti nějaké hvězdy a později byly vlivem gravitace ostatních objektů vystřeleny do volného vesmíru, nebo se mohly zrodit samy mimo vliv jakékoliv hvězdy. Vědci předpokládají, že by kolem nich mohly obíhat měsíce, na kterých by mohly být podmínky vhodné pro život.
Život na Zemi je závislý na vodě a do značné míry na energii ze Slunce. Vědci proto ve vesmíru hledají místa, která se Zemi podobají. Existuje však velké množství odlišných míst, kde by život mohl být možný. Mohou mezi ně patřit i měsíce obíhající sirotčí (bludné, volně putující) planety. Alespoň to ukazují simulace, jejichž výsledky byly prezentovány v nové vědecké studii v International Journal of Astrobiology. Ve svém výzkumu vědci simulovali chemické procesy na měsíci velikosti naší planety, který obíhá bludnou planetu velikosti Jupitera. Pokud by měl měsíc hustou atmosféru, mohlo by se v ní nacházet až 100x více vody než v atmosféře Země. To by mohlo stačit pro existenci života. Na rozdíl od Země by však měsíc u bludné planety nepřijímal energii z hvězdy. Tepelná energie by nicméně mohla vznikat prostřednictvím slapových jevů, podobně jako u měsíce Europa, který je deformován gravitací planety Jupiter. Další chemické procesy by mohly probíhat díky kosmickému záření, kterého by u planety mimo hvězdnou soustavu mohlo být podstatně více než ve sluneční soustavě. Tyto procesy by mohly udržovat teplotu a chemické procesy v chodu dlouhodobě. Byla by tak umožněna existence živých organismů na povrchu nebo pod povrchem takového měsíce.