Astronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout

12. 04. 2021

Hnědý trpaslík Spitzer Hvězdy

Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace hnědých trpaslíků i rychlejší, nebo zda narazili na rychlostní limit.

Hnědý trpaslík

Image credit: Living future

Hnědý trpaslík je objekt příliš masivní na planetu a zároveň málo hmotný na hvězdu. Dosahuje zpravidla hmotnosti mezi 13 a 80 hmotnostmi planety Jupiter. Na rozdíl od hvězd v nich neprobíhá termojaderná reakce, ve které dochází ke slučování atomů vodíku a dalších prvků. 

U hmotnějších hnědých trpaslíků může nicméně docházet k fúzi deuteria, nebo spalování lithia. Ani jedna z těchto reakcí však není považována za jadernou fúzi, která je typická pro hvězdy.

U rotujících těles hrozí, že s rostoucí rychlostí otáčení začne postupně docházet k jejich deformaci a nakonec i k rozpadu. Tento efekt je pozorovatelný například i u planety Jupiter, která je díky svojí rotaci mírně zploštělá na pólech. Den na Jupiteru trvá necelých 10 hodin, rotace hnědých trpaslíků je většinou mezi několika hodinami až po desítky hodin. A s rostoucím stářím se navíc rotace těchto objektů zrychluje.

Nově identifikovaná trojice tří nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků vědce překvapila svou podobnou rychlostí. Všechny tři objekty se od sebe nicméně liší svým stářím i teplotou. Vědci proto uvažují, že se rychlost jejich rotace může blížit teoretickému limitu, při jehož překročení by mohlo dojít k rozpadu hnědého trpaslíka.

Nejrychleji ze všech známých hnědých trpaslíků rotuje objekt s označením 2MASS J0348-6022 - kolem svojí osy se otočí jednou za 1 hodinu a 6 minut. Nejkratší možná délka dne na hnědém trpaslíku by podle studie mohla být kolem 35-50 minut.

	2MASS J0348-6022	29 ly