U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

Binární hvězdný systém

Binární hvězdný systém Jedna z hvězd v tomto binárním systému už zanikla a zbyla po ní černá díra, jejíž gravitace začala postupně vysávat plazmu z horních částí atmosféry partnerské hvězdy. Kolem černé díry dochází k vytvoření akrečního disku, ve kterém hmota rotuje kolem středu a je postupně konzumována černou dírou hvězdné velikosti.



Vysoce-světelné rentgenové zdroje (ultraluminous X-ray source, ULX) jsou zdroje intenzivního rentgenového záření na hvězdné obloze. Jejich intenzita předčí jakékoliv jiné známé stelární původce rentgenového záření, vědci však dodnes neví, co je způsobuje.

I proto se vědecký tým vedený Fabiem Pintorem zaměřil na podrobný průzkum zdroje X7 v galaxii NGC 4559. Do svého výzkumu vědci zahrnuli všechna dostupná pozorování tohoto objektu z rentgenových observatoří XMM-Newton, NuSTAR, Chandra a Swift.

První dlouhodobá pozorování tohoto zdroje odhalila, že intenzita jeho záření může narůst až 6x. Tyto změny v zářivosti mohou zároveň nastat v řádu pouhých jednotek hodin. V dlouhodobých pozorováních vědci také objevili období zvýšené aktivity, které se objevuje kvaziperiodicky.

Podle nově publikované studie je zdrojem rentgenového záření NGC 4559 X7 kompaktní objekt (černá díra, nebo neutronová hvězda) s akrečním diskem. Materiál z akrečního disku rotuje velkou rychlostí kolem centrálního objektu a zahřívá se na extrémně vysoké teploty, čímž dochází k emisi rentgenové radiace.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hvězdu TOI–1278 obíhá nezvykle blízko hnědý trpaslík

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo najít u hvězdy TOI-1278 hnědého trpaslíka o hmotnosti 20 Jupiterů. Hnědých trpaslíků už bylo nalezeno poměrně hodně, ale většinou se jedná o samostatné objekty, hnědý trpaslík jako součást binární hvězdy je úkaz relativně vzácný.

V blízkosti sluneční soustavy se nachází doposud neznámá masivní hvězdokupa

Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci, protože její hvězdy jsou ze Země pozorované společně s jinými v popředí a pozadí, které ke skupině nepatří. K jejímu objevu pomohla až data z evropského teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

V blízkosti středu naší galaxie astronomové objevili proměnlivého červeného obra

Tým astronomů z Velké Británie, Čile a Polska zaznamenal překvapivé chování hvězdy VVV-WIT-08 v blízkosti středu Mléčné dráhy. Zářivost této masivní hvězdy dočasně poklesla natolik, že téměř zmizela z noční oblohy. Vědci si toto chování vysvětlují přítomností dalšího objektu na oběžné dráze hvězdy, který je obklopený diskem nebo oblakem materiálu.

Jak se rodí hvězdy: podívejte se na stimulaci vzniku hvězd z oblaku plynů a prachu

Tým vědců vedený Michaelem Grudićem vyvinul realistickou simulaci zrodu nových hvězd ve vysokém rozlišení. Ve videu můžete vidět vývoj masivního oblaku plynů v čase, kdy v něm postupně dochází k akumulaci materiálu prostřednictvím gravitace a následně i ke vzniku nových hvězd.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.