Vesmírná rentgenová observatoř NuSTAR zachytila v galaxii NGC 6946 hned několik nezvykle intenzivních záblesků radiace. Jeden z nich obzvlášť zaujal astronomy díky tomu, že se rychle objevil a také během několika dní rychle zmizel. Vědci předpokládají, že nešlo o supernovu, která sice mívá podobné chování, ale její záblesk bývá doprovázený viditelným světlem, které u nového zdroje pozorováno nebylo. Co za zábleskem stojí tak není zřejmé, podle jedné z teorií by mohlo jít o kolizi černé díry a hvězdy.
Galaxie NGC 6946, zdroj rentgenového záření Modrou a zelenou barvou jsou znázorněna pozorování teleskopu NuSTAR v rentgenovém spektru. Zelená skvrna v blízkosti středu galaxie je ULX-4, jejíž původ si vědci zatím nedokáží vysvětlit.
Záblesk pojmenovaný ULX-4 (Ultra Luminous X-ray source 4) se na prvních snímcích pořízených teleskopem NuSTAR ještě neobjevoval. Ukázal se až při dalších pozorováních pouhých 10 dní poté, kde už velmi intenzivně zářil. Když jej však v následujících dnech chtěli astronomové prozkoumat dalším rentgenovým teleskopem Chandra, záblesk byl opět pryč. Podobně rychlé změny nejsou při pozorování vzdálených galaxií běžné a vědci zatím neví, co by mohlo tento jev způsobovat. Mají však několik tipů, které by jej mohly vysvětlit. Podle studie, která vyšla ve vědeckém magazínu Astrophysical Journal, by mohl být záblesk způsobený černou dírou konzumující materiál, který byla zachycený její silnou gravitací. I tyto události však většinou trvají déle než pár dní, mohlo by tedy jít o nějakou jednorázovou událost jako například zničení hvězdy v blízkosti černé díry. Dalším možným vysvětlením je, že záblesk pochází od neutronové hvězdy a je způsoben interakcí hmoty zachycené gravitací hvězdy s jejím silným magnetickým polem. Pokud by se jev opakoval, toto vysvětlení se zdá pravděpodobnější. Zatím však není zřejmé, zda jde o jednorázovou událost, nebo opakovaný jev a vědci jej budou chtít nadále sledovat, aby o případný další záblesk nepřišli. ULX-4 je každopádně výjimečný jev, jehož vysvětlení posune naše chápání vesmíru zase o kus dál.
Neutronové hvězdy jsou malé objekty dosahující průměru do 20 kilometrů, které však mají vysokou hmotnost a tedy i hustotu. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 2 - 3 hmotnostmi Slunce. Vznikají na konci života hvězd, jejichž hmotnost se pohybuje mezi 10 a 30 slunečními hmotnostmi (z menších objektů vznikají bílé trpaslíky a z větších černé díry). Nejrychleji rotující neutronová hvězda PSR J1748-2446ad se kolem svojí osy otočí více než 700x za sekundu.
Typy neutronových hvězd
Pulzar Neutronové hvězdy, které naším směrem vysílají proudy radiace a rotují, se jeví jako pulzující hvězdy. Pulzary mají pravidelnou a specifickou periodu rotace a mohou být využívány k orientaci sond ve vesmíru. Magnetar Neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem, které dosahuje až k 1011 tesla. Tyto hvězdy rotují ještě rychleji než běžné neutronové hvězdy.
Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.
celý článekPodle nové studie vzniká při interakci slunečních větrů dvojice masivních hvězd Eta Carinae rentgenové a gama záření a zároveň také kosmické záření. Podle Kenji Hamaguchiho z Goddardova vesmírného střediska, který je vedoucím autorem této studie, jde o další ze zdrojů kosmického záření vedle supernov. K novým závěrům astrofyzikům pomohla data z vesmírných rentgenových teleskopů NuSTAR a XMM-Newton a teleskopu Fermi, který detekuje gama záření.
celý článekV srpnu loňského roku zachytila evropská observatoř Integral záblesk rentgenového záření přicházející z blízkosti centra Mléčné dráhy. Následná pozorování objevila malou neutronovou hvězdu IGR J17329-2731, která pravděpodobně právě pohltila materiál z druhé hvězdy, která s ní tvoří binární pár. Druhá hvězda se nachází ve fázi červeného obra, kdy dochází k nafukování hvězdy a odhazování materiálu z horních vrstev do okolí. Právě tento materiál byl pohlcen blízkou neutronovou hvězdou a vyvolal rentgenový záblesk.
celý článekRentgenové observatoři NuSTAR se podařilo z oběžné dráhy objevit nový druh hvězdy, která v sobě kombinuje charakteristiky černé díry a neutronové hvězdy. Podle Fiony Harrison, která se na misi NuSTAR podílí, by mohlo jít o chybějící článek právě mezi pulzujícími neutronovými hvězdami a stelárními černými děrami. Objekt se nachází přes jedenáct milionů světelných let daleko, v galaxii M82 nazývané také Doutníková galaxie.
celý článekDva vesmírné teleskopy, americký NuSTAR a evropský XMM-Newton, zamířily své objektivy na černou díru v srdci galaxie NGC 1365, aby poprvé změřili rychlost, se kterou rotuje. Výsledky naznačují, že rychlost, se kterou se supermasivní černá díra otáčí kolem své osy, je téměř na hranici fyzikálních limitů daných dnes přijímanými fyzikálními teoriemi.
celý článekRentgenový teleskop NuSTAR zachytil silnou erupci u černé díry Sagittaruis A* v centru Mléčné dráhy. Relativně klidná černá díra ve srovnání s některými jinými aktivními galaktickými jádry, tak ukazuje, že i v jejím okolí se dějí zajímavé věci.
celý článekDevět dní po startu a přesně podle podle plánu včera rozvinul teleskop NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array) svůj deset metrů dlouhý stožár. Unikátní konstrukce teleskopu, kdy jsou zrcadla teleskopu umístěna deset metrů od detektorů, dovolí zaostření přijímaných paprsků před jejich dopadem na detektory. Jde o první využití podobné technologie u vesmírného teleskopu a umožní mu snímat velmi vzdálené objekty.
celý článekS roverem Perseverance přiletěla v únoru na Mars také malá dvouvrtulová helikoptéra Ingenuity. Ještě před pár dny byla umístěna ve spodní části trupu roveru. O víkendu se už nicméně helikoptéra zcela oddělila od roveru. Podle aktuálních plánů NASA proběhne historicky...
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená,...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými...
Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě...
Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první...
Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní...
Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu...
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti...
Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování....