Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

Kometa 67P/C-G, proudy plynů a prachu

Kometa 67P/C-G, proudy plynů a prachu Jak se kometa Kometa 67P/C-G přibližuje Slunci, dochází k jejímu zahřívání a začíná se objevovat koma, ocas komety. Jedním z těchto proudů proletěla vesmírná sonda Rosetta.



Vědci si doposud nejsou jistí, zda naše planeta mohla mít při zrodu sluneční soustavy, neví krátce po něm takové množství uhlíku, které tu máme dnes. Zásoby uhlíku mohly být ztraceny v období, kdy byla Země (a další vnitřní planety) příliš horká. Naopak v chladných regionech na okraji sluneční soustavy vědci předpokládají zachování původního složení objektů, a to až dodnes.

Kometa Catalina pochází z Oortova oblaku, který obklopuje sluneční soustavu, a má podobné složení jako komety krátce po zrodu sluneční soustavy. Přítomnost uhlíku na této kometě naznačuje, že by měl být přítomen také u pradávných komet, které se s vnitřními planetami srážely poměrně často.

Podle studie tak mohly právě tyto komety stát za dnešní přítomností uhlíku a dalších prvků u vnitřních planet. Mohly přinést také podstatnou část vody a možná i organických sloučenin. 

Pro potvrzení této teorie je však nutný další průzkum objektů přímo na okraji sluneční soustavy. Oortův oblak ale začíná možná až 1000 AU daleko a nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 se po 50 letech ve vesmíru nachází asi 150 AU daleko. Nejlepší cestou, jak tyto chladné regiony prozkoumat, je právě prostřednictvím komet, které z této oblasti pochází.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Komety

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

3. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

Kometa 2019 LD2 se na krátko zastavila mezi trojány planety Jupiter

27. 2. 2021

Podle nové studie v magazínu The Astronomical Journal se planetka/kometa 2019 LD2 dočasně zařadila mezi trojany Jupitera. Tento objekt se původně řadil mezi kentaury - ledové planetky mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Postupně se však tato planetka začala přibližovat Slunci, zahřívat a vykazovat vlastnosti komet, zejména dlouhý ocas. Nyní se 2019 LD2 nachází v blízkosti planetek na oběžné dráze Jupitera označovaných jako trojany, podle simulací jde ale o umístění dočasné.

celý článek

Loni objevené těleso 2019 LD2 je ve skutečnosti planetka procházející přeměnou v kometu

30. 11. 2020

Objekt 2019 LD2 (ATLAS) objevený v roce 2019 naskýtá vědcům unikátní příležitost pozorovat, jak se mění z planetky kategorie Kentaur na kometu. Ze své původní pozice za oběžnou drahou planety Jupiter se pomalu posouvá blíže Slunci a začíná vykazovat aktivitu typickou pro komety. Podle vědců se ke Slunci nikdy dříve nepřiblížila, mohla by tedy obsahovat množství původního materiálu - zejména vodního ledu.

celý článek

Planetka za oběžnou dráhou planety Jupiter vykazuje aktivitu podobnou kometě

30. 10. 2020

Vědeckému týmu vedenému Colinem Chandlerem se podařilo objevit aktivitu na jedné z planetek, které obíhají Slunce mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Planetku 2014 OG392 obklopuje podobné koma, jako mají komety, které se táhne až do vzdálenosti 400 tisíc kilometrů (0,0026 AU).

celý článek

Ve sluneční soustavě existuje kromě hlavní orbitální roviny ještě jedna, obíhají v ní některé komety

11. 10. 2020

Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené orbitální roviny by mohla být gravitace Mléčné dráhy.

celý článek

V blízkosti planety Jupiter se nachází planetka s ocasem podobným kometě

28. 5. 2020

Teleskop ATLAS na Havaji objevil mezi trojanskými planetkami planety Jupiter objekt, který má ocas podobný těm, jaké mají komety. Na rozdíl od komet má ale planetka 2019 LD2 kruhovou oběžnou dráhu kolem Slunce, jako ostatní objekty v této oblasti. Tento unikátní objev by vědcům mohl prozradit více informací o planetkách, které sdílí oběžnou dráhu s planetou Jupiter.

celý článek

Teleskop Hubble zachytil v detailu rozpad komety ATLAS

29. 4. 2020

Vesmírný teleskop Hubble zachytil zatím v nejpodrobnějším detailu rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS). Kometa mohla potenciálně způsobit zajímavou podívanou na noční obloze, před několika týdny však začali astronomové pozorovat jak se její jádro dělí na menší části. Poslední snímky jsou staré pouhých pár dní.

celý článek