Astronomům se pomocí teleskopu eRosita podařilo najít ve vesmíru novou nadkupu galaxií. Tato struktura v sobě obsahuje nejméně 8 galaktickcýh kup, které jsou k sobě gravitačně vázány. Podobné objekty jsou jedny z největších známých ve vesmíru a mohou vědcům prozradit více o jeho evoluci a vývoji jeho dílčích součástí. Nová studie byla vedena Vittoriem Ghirardinim z Max Planck Institute.
Hvězdy a objekty, které kolem nich obíhají, jsou ve vesmíru shlukovány do galaxií. Nicméně i galaxie mají kolem menší objekty, které kolem nich obíhají (většinou jde o menší tzv. trpasličí galaxie). Společně s nimi se shlukují s dalšími galaxiemi do galaktických kup. Ani ty však nejsou osamoceny - spolu s dalšími kupami galaxií tvoří tzv. nadkupy galaxií. Například Slunce je součástí galaxie Mléčná dráha, která spolu s dalšími desítkami galaxiemi tvoří tzv. Lokální skupinu. Ta je součástí Místní nadkupy galaxií (také Nadkupa galaxií v Panně). Podle nových poznatků to navíc vypadá, že Místní nadkupa galaxií je pouze součástí ještě větší struktury - nadkupy Laniakea, která by mohla obsahovat přes 100 tisíc galaxií. Vědci odhadují, že v pozorovatelném vesmíru by mohlo existovat 10 milionů nadkup galaxií. Do dnešního dne bylo v blízkém i vzdáleném vesmíru zatím objeveno několik desítek galaktických nadkup.
Data z německého rentgenového vesmírného teleskopu eRosita naznačují, že nově objevenou nadkupu astronomové pozorují v době, kdy v ní dochází hned ke dvěma kolizím galaktických kup. Jedná se o pozvolné sloučení, při kterém dochází k promíchání jednotlivých galaxií a vzniká tak větší gravitačně provázaná struktura. Astronomové prostřednictvím průzkumu galaktických nadkup zkoumají celkovou strukturu vesmíru. Získávají tak nové informace o jeho vývoji a interakci jeho největších součástí. Nově objevená nadkupa galaxií má podle odhadů kolem 100 milionů světelných let napříč. Laniakea, jejíž součástí je také Mléčná dráha má v průměru až 500 milionů světelných let. Teleskop eRosita je součástí rusko-německé observatoře Spektr-RG, která se nachází v lagrangeově bodu L2. Na její palubě je německý teleskop eRosita a ruský ART-XC, oba zkoumají vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření.