Nejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let

27. 12. 2020

Galaxie Vesmír Nadkupy galaxií Spektr-RG

V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.

Struktura vesmíru

na tomto snímku zobrazená pomocí hustoty plynů v nejhustější galaktické skupině (cluster 001)

Image credit:

Krátce po velkém třesku se nově vzniklá hmota ve vesmíru začala díky vlastní gravitaci postupně shlukovat a vytvářet různé struktury. V místech, kde byla její koncentrace nejhustější, začala vznikat stále masivnější vlákna plynů, ve kterých později vznikly také hvězdy a galaxie. 

Tato vlákna přetrvávají do dnešní doby a podle některých propočtů by se v nich mohla nacházet i víc než polovina běžné hmoty ve vesmíru.

Podobné struktury nicméně není vůbec snadné pozorovat - i přes větší koncentraci hmoty, než je v jejich okolí, obsahují pouhých 10 částic na kubický metr. Tuto práci usnadnil až německý teleskop eRosita na ruské vesmírné observatoři Spektr-RG. eRosita pozoruje vesmír v rentgenovém světle, které z vláken vyzařuje, a navíc v dostatečně velkém záběru při velkém rozlišení.

Astronomové s tímto instrumentem prozkoumali objekt Abell 3391/95, tvořený třemi kupami galaxií. Právě mezi nimi se táhne vlákno dlouhé nejméně 50 milionů světelných let. Astronomové předpokládají, že vidí jen jeho část a ve skutečnosti je ještě delší.

Tato pozorovaná struktura nápadně odpovídá simulacím vývoje vesmíru, což podle vědců potvrzuje naše vědění.