Dvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny

Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů událostí, ve kterých vznikají gravitační vlny. Lidstvo zatím zná pouze jednu takovou událost - kolize neutronových hvězd.

Kolize černých děr, simulace

Kolize černých děr, simulace Simulace, kterou vyvinuli vědci z NASA za pomoci superpočítače. Na snímku je kolize zachycena v momentě, kdy dochází k zesílení souhrnného magnetického pole obou objektů a jeho následnému sloučení.



GECAM jsou dva satelity o hmotnosti asi 150 kilogramů. Z výšky 600 kilometrů budou zkoumat vesmír, každý z opačné strany naší planety. Hledat budou energetické záblesky gama záření, které vznikají při kolizích ultrahustých objektů jako jsou neutronové hvězdy. Vědci předpokládají, že za určitých podmínek, by mohlo být možné detekovat světlo také při kolizi černé díry a neutronové hvězdy.

Na rozdíl od ostatních teleskopů, které zkoumají vesmír v gama záření (Swift, Fermi), bude moct dvojice teleskopů GECAM pozorovat celou hvězdnou oblohu. Při zkoumání podobných událostí je totiž podstatná rychlost, protože tyto zdroje mohou zmizet v řádu minut nebo sekund. Při podobných detekcích jsou tedy aktivovány různé teleskopy po celém světě.

První kolize neutronových hvězd byla pozorována v roce 2017, nejprve prostřednictvím gravitačních vln a následně také pomocí elektromagnetického záření.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupí simulaci extrémních podmínek

Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě teplotních testů také vakuem.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

Raketa Atlas V vynesla na oběžnou dráhu družici, která bude hlídat odpalování raket na Zemi

Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek z mysu Canaveral na oběžnou dráhu družici SBIRS Geo-5 (Space-Based Infrared System Geosynchronous Earth Orbit Flight 5). Jejím úkolem ve vesmíru bude hledání známek odpálených raket, což má Spojeným státům a jejich spojencům umožnit včasnou reakci na případnou hrozbu. Konstelace družic SBIRS má nyní s novým přírůstkem na oběžné dráze 9 družic, příští rok by měla přibýt desátá.

V datech ze sondy Voyager 1 se ukrývaly informace o hustotě mezihvězdného prostoru

Vesmírná sonda Voyager 1 opustila v roce 2012 jako první heliosféru, tedy ochrannou slupku obklopující sluneční soustavu. Od té doby se nachází v prostoru, ve kterém vnější vlivy převládají nad vlivem Slunce. Zkoumá tak vlastně okraj mezihvězdného prostoru, ze kterého posílá cenné informace zpátky na Zemi. Vědci nyní přišli na nový způsob jak kontinuálně měřit hustotu tohoto prostoru.

Sonda Parker Solar Probe nastavila nový rychlostní rekord

29. dubna se vesmírná sonda Parker Solar Probe přiblížila na zhruba 10 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při tomto svém osmém průletu dosáhla rychlosti 540 tisíc km/h relativně vůči Slunci, tedy asi 0,05 % rychlosti světla. Žádný jiný lidmi vyrobený objekt takové rychlosti ještě nedosáhnul. Parker Solar Probe má při svojí misi naplánovaných celkem 24 průletů kolem hvězdy, z nich při každém dalším bude mít vyšší rychlost.