Binární hvězda s největší intenzitou gama záření v Mléčné dráze má označení LS 5039 a byla objevena v roce 2005. Tento systém obsahuje jednu masivní hvězdu a jednou malou, kompaktní hvězdu. Nová analýza dat z let 2007 a 2016 nyní ukazuje, že kompaktní složka tohoto systému je zřejmě vysoce magnetizovaná neutronová hvězda, která se označuje jako magnetar.
Pulzar Rotující neutronové hvězdy, které naším směrem vysílají proudy radiace vycházející z jejich pólů, se jeví jako pulzující hvězdy. Pulzary mají pravidelnou a specifickou periodu rotace a mohou být využívány k orientaci sond ve vesmíru. Rentgenový pulzar Některé neutronové hvězdy vydávají rentgenové záření. Jedná se zpravidla o binární systémy, kde neutronová svou gravitací vysává materiál ze svého souseda. Tento materiál vytváří akreční disk kolem neutronové hvězdy. Čím blíž, tím rychleji rotuje a více se zahřívá, a to až do extrémních teplot, kdy dochází k emisi rentgenového záření. Milisekundový pulzar Neutronové hvězdy, které se kolem svojí osy otočí za kratší dobu, než je 10 milisekund jsou označovány jako milisekundové. Vědci předpokládají, že se jedná o hodně staré neutronové hvězdy, které v průběhu svojí existence zrychlily svou rotaci. Pravděpodobnou příčinou zrychlení je pohlcování rychle rotujícího materiálu z disku kolem hvězdy. Pavoučí pulzary Binární systémy, kde je sekundární hvězda částečně degenerovaná, jsou označovány jako pavoučí (spider pulsars). Pokud je sekundární hvězda menší než 0,1 slunečních hmotností, je primární neutronová hvězda označena jako černá vdova. Magnetar Magnetar je neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem, které dosahuje až k 1011 tesla. I tyto hvězdy rotují vysokou rychlostí.
Binární hvězdy vyzařující gama záření (Gamma-ray Binaries) jsou takové systémy, které jsou tvořeny masivní energetickou hvězdou a kompaktní hvězdou, většinou neutronovou hvězdou (může být také černá díra). Při pohledu v optické části spektra se jeví jako zářivé modrobílé hvězdy podobné jiným binárním systémům. Poprvé tak byly pozorovány až v roce 2004, kdy se dostaly do provozu technologie, které umožnily jejich detekci. Doposud je známo pouze kolem desítky exemplářů hvězd této kategorie. Pozorování hvězdy LS 5039 v rentgenovém spektru pomocí vesmírných teleskopů Suzaku a NuSTAR vědcům ukázala, že jediným zdrojem energie této hvězdy může být magnetické pole neutronové hvězdy. Je však nutná existence nejméně 3x silnějšího magnetického pole, než mají běžné neutronové hvězdy. Zřejmě je tedy jednou ze složek této hvězdy magnetar.