Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

Bílý trpaslík WD 1856+534

Bílý trpaslík WD 1856+534



Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrskne do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Bílý trpaslík WD 1856+534 se nachází ve vzdálenosti 80 světelných let v souhvězdí Draka. Jde o relativně klidnou hvězdu, která je o 40 % větší než Země. Exoplaneta WD 1856 b je 7x větší než její mateřská hvězda a oběhne ji jednou za 34 hodin, to je 60x rychleji, než oběhne Merkur Slunce.



Problém ale je, že při svém vzniku bílý trpaslík zničí všechny planety ve své blízkosti. Původní hvězda se na konci svého života nafukuje na mnohonásobek své velikosti a pohltí i nejbližší planety. Podobný osud čeká za několik miliard let také Slunce, v poslední fázi existence naší hvězdy budou pravděpodobně zničeny planety Merkur, Venuše, Země a zřejmě i Mars.

Často dojde také ke zničení objektů, které se přiblíží k už existujícímu bílému trpaslíku. Je-li taková hvězda například součástí dvojhvězdy, trpaslík svou gravitací vysává materiál od svého souputníka. To vede k energetickým explozím nov a supernov. Není tedy zatím zřejmé, jak může u takové hvězdy existovat takto velká planeta.

Report o svém objevu vědci publikovali v magazínu Nature. Ke svému výzkumu využili data z vesmírných teleskopů TESS a dnes už vysloužilého infračerveného teleskopu Spitzer.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.