Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento systém velmi zajímá, ukazuje jim totiž, jak se rodí planety v prostředí tří hvězd, které se vzájemně svou gravitací ovlivňují.

Hvězda GW Orionis

Hvězda GW Orionis Kombinace snímků z teleskopů ALMA (modrá barva) a VLT (oranžová a červená barva). Pozorování z radioteleskopu ALMA ukazují strukturu prstenců kolem trojhvězdy. Teleskop VLT s instrumentem SPHERE zase ukázal jak vypadá střed celého systému včetně stínu, který vrhá deformovaný vnitřní disk na sousední materiál.



Planety vznikají z disku materiálu, který se formuje kolem mladých hvězd. U Slunce před 4,5 miliardami let existoval také takový, na rozdíl od hvězdy GW Orionis byl však relativně malý a uspořádaný. Všechny planety ve sluneční soustavě proto obíhají naši hvězdu víceméně v jedné rovině.

Animace struktury systému GW Orionis

Hvězda GW Orionis se nachází ve vzdálenosti 1 300 světelných let v souhvězdí Orionu. Tvoří ji dvě vnitřní hvězdy, které mají 280 a 170 % hmotnosti Slunce a které jsou od sebe vzdáleny zhruba jako Země od Slunce (1 AU). Hvězda třetí se nachází ve vzdálenosti 8 AU od nich a je asi jen o 15 % hmotnější než Slunce. Kolem nich se nacházejí hned tři samostatné prstence ve vzdálenosti 46, 185 a 340 AU. Pro srovnání: planeta Neptun obíhá Slunce ve vzdálenosti asi 30 AU. Vnitřní prstenec je výrazně vychýlený v porovnání s ostatními dvěma a třemi hvězdami. Jeho orientace způsobuje, že vrhá stín na sousední prstenec, což se vědcům podařilo pozorovat pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope). Vnější prstenec je zase největší z doposud pozorovaných podobných protoplanetárních disků - pokud se z něj zrodí nějaká exoplaneta, bude 10x dál od svojí hvězdy než Neptun od Slunce. Hvězdný systém GW Orionis se zdá být poměrně chaotický, mísí se v něm gravitační síly hned tří masivních hvězd. Pokud z materiálu v jejich okolí skutečně vzniknou nové planety, pohled z jejich povrchu na noční oblohu bude dechberoucí.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

V blízkosti sluneční soustavy se nachází doposud neznámá masivní hvězdokupa

Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci, protože její hvězdy jsou ze Země pozorované společně s jinými v popředí a pozadí, které ke skupině nepatří. K jejímu objevu pomohla až data z evropského teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

V blízkosti středu naší galaxie astronomové objevili proměnlivého červeného obra

Tým astronomů z Velké Británie, Čile a Polska zaznamenal překvapivé chování hvězdy VVV-WIT-08 v blízkosti středu Mléčné dráhy. Zářivost této masivní hvězdy dočasně poklesla natolik, že téměř zmizela z noční oblohy. Vědci si toto chování vysvětlují přítomností dalšího objektu na oběžné dráze hvězdy, který je obklopený diskem nebo oblakem materiálu.

Jak se rodí hvězdy: podívejte se na stimulaci vzniku hvězd z oblaku plynů a prachu

Tým vědců vedený Michaelem Grudićem vyvinul realistickou simulaci zrodu nových hvězd ve vysokém rozlišení. Ve videu můžete vidět vývoj masivního oblaku plynů v čase, kdy v něm postupně dochází k akumulaci materiálu prostřednictvím gravitace a následně i ke vzniku nových hvězd.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.

Vzácná kategorie M podtrpaslíků se dál člení na dvě odlišné skupiny hvězd

Většina hvězd v okolí Slunce jsou červení trpaslíci (spektrální třída M), kteří zpravidla dosahují hmotnosti mezi 10 - 40 % Slunce. Mezi nimi se vzácně vyskytují ještě podtrpaslíci, hvězdy s nízkou zářivostí. Nový výzkum na základě dat z mapovacích projektů SDSS a LAMOST ukazuje, že kromě hvězd blízkých červeným trpaslíkům se občas objevují také hvězdy, které se od nich liší hned několika parametry.