Nejnovější zprávy z kategorie

ALMA

12. května 2021
Hvězdy

Masivní hvězdy se rodí odlišným způsobem než ty menší - v chaotickém prostředí prachu a plynů

Masivní hvězdy se rodí odlišným způsobem než ty menší - v chaotickém prostředí prachu a plynů

Tým astronomů vedený Ciriacem Goddim zjistil, že hvězdy s hmotností převyšující dvacetinásobek hmotnosti Slunce zřejmě vznikají odlišným způsobem od hvězd méně hmotných. Zatímco menší rodící se hvězdy bývají obklopeny uspořádaným diskem prachu, ze kterého se formují, masivní hvězdy vznikají chaotičtěji.

26. dubna 2021
Raný vesmír

Observatoř ALMA objevila pomocí gravitační čočky mladou rotující galaxii v dávném vesmíru

Observatoř ALMA objevila pomocí gravitační čočky mladou rotující galaxii v dávném vesmíru

Pozorování mladých galaxií v dávném vesmíru není snadné, jejich slabé světlo je často pod rozlišovací schopností dnešních teleskopů. Astronomové si nicméně mohou vypomoci přírodním úkazem známým jako gravitační čočka, kdy je světlo ze vzdáleného objektu zesíleno gravitací jiného tělesa. Mohli tak prozkoumat vzdálenou mladou galaxii RXCJ0600-z6, u které dokonce rozpoznali její vnitřní strukturu.

22. dubna 2021
Alfa Centauri

Na nejbližší hvězdě Proxima Centauri se objevila jedna z nejsilnějších zaznamenaných erupcí

Na nejbližší hvězdě Proxima Centauri se objevila jedna z nejsilnějších zaznamenaných erupcí

Nově publikovaná studie popisuje objev extrémně silného záblesku z hvězdy Proxima Centauri, která se nachází 4,2 světelných let daleko a je tak nejbližší hvězdou ke Slunci. Na tuto erupci narazili astronomové při pozorování hvězdy devíti teleskopy na Zemi i ve vesmíru. V dalekém ultrafialovém spektru se jedná o nejzářivější detekovanou erupci.

24. března 2021
Jupiter

Ve stratosféře planety Jupiter byl pozorován vítr o rychlosti až 1 500 km/h, k jeho zpozorování pomohla kometa

Ve stratosféře planety Jupiter byl pozorován vítr o rychlosti až 1 500 km/h, k jeho zpozorování pomohla kometa

Prostřednictvím teleskopu ALMA se astronomům podařilo poprvé pozorovat silné větry ve střední části atmosféry největší planety ve sluneční soustavě. Doposud jsou dobře zdokumentované vichry ve spodní atmosféře, kde se nachází typická oblaka Jupitera a v horních vrstvách, kde jsou polární záře. Větry ze středních výšek, ale astronomům zatím unikaly, k jejich prozkoumání teď pomohla kometa Shoemaker–Levy 9, která se v atmosféře planety rozpadla v 90. letech.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy
    28. 1. 2021
    Venuše

    Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

    28. 1. 2021 Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být

    3. 11. 2020
    Io

    Vědci poprvé pozorovali, jak sopečná aktivita měsíce Io ovlivňuje jeho řídkou atmosféru

    3. 11. 2020 Pozorování v rádiovém spektru poprvé ukazují, jaký efekt mají sopečné erupce na měsíci Io na jeho atmosféru. Tento měsíc planety Jupiter je vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě. Jeho atmosféra byla pozorována už dříve, ale procesy, které ovlivňují její dynamiku, nebyly

    31. 10. 2020
    Titan

    V atmosféře Titanu byly k překvapení vědců detekovány molekuly cyklopropenylidenu

    31. 10. 2020 Vědci s pomocí observatoře ALMA objevili v atmosféře Titanu molekulu, kterou zatím nenašli na žádné jiné planetě nebo měsíci. Jedná se o cyklopropenyliden, který v sobě poutá tři atomy uhlíku a dva atomy vodíku. Podle vědců by mohlo jít o předchůdce komplexnějších sloučenin, které by se v

    14. 10. 2020
    Exoplanety

    Prstence materiálu kolem rodící se hvězdy ukazují, že planety vznikají zároveň s hvězdami

    14. 10. 2020 Astronomům se podařilo najít evidenci, že planety se začínají rodit už v době, kdy se jejich mateřské hvězdy stále ještě formují. Snímky z teleskopu ALMA ukazují mladou protohvězdu IRS 63 s rotujícím diskem materiálu, ve kterém se objevují mezery a prstence, které naznačují rodící se nové

    9. 10. 2020
    Galaxie

    Plyny unikající z galaxií by mohly prozrazovat více o procesech uvnitř

    9. 10. 2020 Astronomům z Japonska se podařilo pomocí observatoře ALMA detekovat molekulární proud vycházející z galaxie NGC 1482. Detekovaný únik materiálu z galaxie označovaný jako galaktický vítr by mohl vědcům prozradit více o vnitřních procesech, které v ní probíhají.

    8. 9. 2020
    Hvězdy

    Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

    8. 9. 2020 Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento

    19. 8. 2020
    Galaxie

    Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze

    19. 8. 2020 Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA pozorovali extrémně vzdálenou galaxii SPT0418-47, která se překvapivě podobá Mléčné dráze. Galaxie je tak daleko, že světlo od ní k nám letělo přes 12 miliard let, existovala tedy v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,5 miliard let. V tomto období vědci