Evropská mise čtyř družic Cluster už 20 let zkoumá magnetosféru Země

08. 08. 2020

Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.

Více informací k tématu

Zdroj na esa.int

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Další zprávy z kategorie
Cluster

15. březen 2015

MMS

Flotila čtyř družic NASA úspěšně dorazila do vesmíru a připravuje se na průzkum magnetosféry

Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země hned čtyři družice, jejichž úkolem bude zkoumání chování magnetických siločar. Tento proces vzniká jak v magnetickém poli Země, tak u ostatních magnetických polí včetně toho slunečního, které generuje gigantické exploze. Tento jev zatím nebyl důkladně prozkoumán a od mise MMS (Magnetospheric Multiscale mission) si vědci slibují nové poznatky, které lze aplikovat nejen na naši sluneční soustavu ale také na vzdálené neutronové hvězdy, magnetary nebo černé díry.

Přečíst článek

13. červenec 2012

Magnetismus

V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféry

V okolí naší planety existují místa, kde se siločáry planetárního magnetického pole kříží s čarami patřícími magnetickému poli Slunce. O jejich existenci se už nějakou dobu ví, a NASA plánuje na rok 2014 misi, která je prozkoumá. Nový výzkum teď umožní vesmírným sondám rychlou detekci těchto portálů.

Přečíst článek

4. prosinec 2011

Magnetismus

Mise Cluster odhalila překvapivě tenkou rázovou vlnu magnetického pole Země

Rázová vlna (bow shock) vzniká při kontaktu magnetického pole Země se slunečními větry. Podle měření čtveřice identických vesmírných sond Cluster II, které jsou součástí mise Evropské vesmírné agentury (ESA), je rázová vlna Země velmi tenká, pouhých 17 kilometrů. Tyto podmínky jsou podle astrofyziků vhodné pro urychlování subatomárních částic podobným způsobem jako například v urychlovači LHC pod Alpami.

Přečíst článek